Tento zajímavý receiver pro příjem audiokanálů v L pásmu byl už třetím přijímačem systému WorldSpace, se kterým jsme se mohli v redakci podrobně seznámit. A jak si tento nejmenší satelitní přijímač v testu vedl?

Úvodem pro vás, kteří jste ještě nic neslyšeli o projektu WorldSpace několik vět na přiblížení. Tento projekt vzniknul koncem devadesátých let pod patronací OSN s cílem pomoci zejména zaostalým zemích v Africe, Asii a Jižní Americe a přinést rozhlasové vysílání, výukové a vzdělávací relace a data i do těch nejzapadlejších a odlehlých vesnic. V roce 1997 byla založena nevýdělečná organizace WorldSpace Foundation. Postupně se začaly připravovat vlastní projekty - Canal Educative Francophone pro výchovu a informace zejména ve frankofonních zemích Afriky a Africa Learning Channel, jako kulturně vzdělávací kanál v angličtině, připravovaný ve spolupráci s UNICEF. Pro vysílání se sice uvažovalo také se sítí řady malých krátkovlnných a středovlnných stanic, nakonec se však prosadila unikátní myšlenka zprovoznění tří satelitních družic, zavěšených na geostacionární dráze nad rovníkem, které by pomocí tří svazků – beamů pro každý satelit ozařovaly až 80 procent lidské populace v Africe, Asii, Jižní a Střední Americe a ve velké části Evropy a Oceánie.

Družice dostaly název AfriStar (je umístěná na pozici 21 st. východně), AsiaStar (105 st. východně) a AmeriStar (95 st. západně), každá má šest transponderů, vždy dva pro jeden svazek a vysílá se v L pásmu s levo a pravotočivou polarizací, v digitální kompresi MPEG-2, Layer 3. Každý svazek může použít až 50 vysílacích kanálů, kdy na každém může vysílat až 8 programů – rozhlasových stanic, audiokanálů anebo datových přenosů.

O tom, co se z družic Afristar, Asiastar a Ameristar vysílá, jsme psali už dříve, doporučujeme si přečíst článek o „tajemném“ L pásmu, nyní se budeme více věnovat vlastnímu přijímači.

Jak už jsme psali v úvodu, je tento přijímač již třetím podobným receiverem. Už o vánocích roku 2001 jsme testovali světový rozhlasový přijímač s dílem pro WorldSpace Hitachi KH-WS1, letos v květnu jsme vám přiblížili receiver BPL Celeste MK2.

Vedle obou přijímačů je však JOY EAR úplným trpaslíkem. Vnější rozměry jsou skutečně malé – šířka přístroje je 114 mm, výška 130 mm a hloubka činí 40 mm. Hmotnost bez baterií je pouhých 0,6 kg. K přijímači se dodává stejně „velká“ satelitní plochá anténa 110 krát 110 mm o hmotnosti 0,3 kg, která se připevní buď na zadní stěnu receiveru, nebo se umístí na jiném vhodném místě pro příjem ze satelitu a propojí se s přístrojem dodávaným propojovacím kablíkem o délce 2,5 metrů. Vhodným místem myslíme takové, kde je výhled na pozici 21,5 stupňů východně, kde je „zaparkovaná“ družice Afristar, která ozařuje i území obou našich republik. U nás je to přibližně jižním směrem a plochá anténa je velmi skloněna pod úhlem větším jak 70 stupňů. Jak je vidět na fotografii, tvoří pak v kompletu s přijímačem sestavu, připomínající „štafle“. Plocha antény je vždy nasměrována k družici.

Satelitní přijímač JOY EAR WS0110 je určený pouze k příjmu digitálních audio kanálů v pásmu 1452-1492 MHz, neobsahuje jiná rozhlasová pásma. Tuner dekóduje signál MPEG 2.5 Layer 3 s modulací QPSK.

Na čelní straně skříňky v kovově modré barvě nás upoutá velký LCD displej a na horní pravé straně rozměrný otočný knoflík regulace hlasitosti. Pod ním je umístěno tlačítko Power k zapnutí a vypnutí a dvojice více funkčních tlačítek SC (Service komponent). Jimi listujeme v předvolbách anebo pohybujeme kursorem v menu. Horní tlačítko této dvojice má ještě jednu funkci, při stisknutí a podržení na více jak 3 vteřiny se dostaneme do režimu hesel. Spodní malé kulaté tlačítko Sound zapíná zdůraznění basů. Pod displejem jsou dvě rozměrná tlačítka Preset ke změně režimu předvoleb, přístupu do sub-menu (stisknout společně s Power) a k potvrzení hesla. Druhé tlačítko Memory/Cancel slouží k nastavování či rušení servisních komponentů, zrušení režimu Learn či hesel a k ukončení sub-menu. Na levé straně je opět dvojice tlačítek označená BC (Broadcaster). Slouží k volbě provozovatele vysílání, volbě čísel v režimu hesel, volbě předvolených kanálů či volbě v sub-menu.

Na levé boční straně pod F konektorem pro připojení satelitní antény jsou dvě zdířky pro konektor Jack – do Headphone připojíme sluchátka či reprobedýnky a ze zdířky DC out dostaneme napájecí napětí pro případné další příslušenství. Dále jsou zde dva konektory Cinch (bílý a červený) pro připojení levého a pravého kanálu domácí hi-fi aparatury. Na pravé straně pod otočným knoflíkem hlasitosti najdeme zásuvku pro připojení externího napájení (3,3 V, 500 mA, stejnosměrně) a speciální 9pin kulatý datový konektor pro připojení receiveru k počítači pro příjem dat. Ve spodní části je prostor pro vložení čtyř tužkových baterií (typ AA).

Zbývá ještě pohled na LCD displej. Ten je alfanumerický a umí zobrazit identifikaci provozovatele vysílání a informace o ostatních funkcích služby WorldSpace, jako je název družice a jeho svazku (beam name), název programu (BC name), druh (PTY), řeč (LANG), dále číslo TDM (identifikuje nosnou rozhlasových signálů), indikátor režimu předvoleb, indikace stavu baterií, stereo vysílání, kódovaný či zamčený programu a osmi servisních komponent (SC). Toto pojmenování je trochu matoucí a plete se uživateli s předvolbami či paměťmi, na každém vysílaném kanálu se může totiž vysílat až 8 programů – rozhlasových stanic, audiokanálů anebo datových přenosů a ty jsou právě přiřazené pod tzvn. servisní komponenty.

Dále v levém horním rohu vedle stylizované značky družice najdeme pět dílků, které indikují sílu přijímaného satelitního vysílání a slouží k správnému nasměrování - natočení či naklopení ploché antény k družici.

Tolik popis, připojujeme anténu a zapínáme receiver. Příjem zkoušíme venku ve volném prostoru. V místnosti, pokud je anténa na zadní části receiveru, nelze totiž samozřejmě nic naladit. Dokonce ani, když anténu přiložíme zevnitř k okennímu sklu, což v případě testovaného přijímače Hitachi nedělalo problém, nejsme úspěšní. Teprve venku po delším laborování s umístěním antény mimo zadní část přístroje, sklopenou pod velmi malým uhlem a orientovanou takřka na jih (protože Afristar je umístěn na 21,5 stupních východně) zachytíme příjem této družice. Nejprve na jeden, posléze na dva dílky. Domníváme se, že se u testovaného receiveru vyskytnul nějaký problém v anténě, protože šlo jen velmi obtížně najít signál. Když se nám to ale už podařilo, byl i potom velmi slabý, pro bezvadné dekódování je to však už dostatečné. Proto doporučujeme panu Mazačovi, členovi Československého DX klubu, který nám tento svůj receiver ochotně zapůjčil k testování, aby se obrátil na prodejce – firmu DD-Amtek s reklamací tohoto přístroje.

Po úspěšném nasměrování antény na družici spouštíme funkci Learn, což je skenování (prohledávání) všech audio kanálů, které jsou k dispozici. Buď použijeme auto scan, kdy se prohledávají všechny tzvn. signálové nosné (TDM), od 1 po 82. Anebo použijeme rychlejší manuální scan, kdy zadáme číslo TDM – pro ČR je to 55. Po úspěšném naladění máme k dispozici programy z tr.5, frq. 1478 RZ a tr.6, frq. 1481 LZ (obě s SR 1840 a FEC 1/2), které jsou vysílané ve west beamu, který pokrývá i území obou našich republik. Pomocí tlačítek BC volíme broadcastera – provozovatele vysílání, pomocí SC pak jednotlivé programy. Nakonec se podaří naladit 35 rádií a audiokanálů a 4 datové kanály.

Pokud se jedná o programovou náplň satelitního příjmu, odkazujeme vás na již zmiňovaný článek o L pásmu a službě WorldSpace. Kromě zpravodajských stanic BBC, RFI, CNN, Bloomberg aj. nejspíše zaujme posluchače kanál Maestro s vážnou hudbou, Orbit rock a Bob s rockovou muzikou a kanál Ultrapop s populární hudbou. Velmi dobrý je i kanál Up Country, jazzový Riff, ale i popové Ritmo, Voyager či německé Hit Mix FM, Bohužel oblíbené Radio Caroline je už dnes zakódované. Myslíme si, že pro každého se něco najde. I když, jak jsme již několikráte psali, služba WorldSpace je primárně určená pro informace a vzdělávání v rozvojových zemích, kde může být satelitní příjem v tomto pásmu jediným dostupným médiem.

Tento přijímač (a řadu dalších pro WorldSpace) dováží firma DD-Amtek (ing.Petr Douděra), na jaře stál okolo 6000 Kč. Pokud máte o něj zájem, můžete se obrátit na pražskou prodejnu či navštívit na internetu adresu www.ddamtek.cz.

Na závěr ještě shrneme hlavní přednosti, a také zjištěné nedostatky, které jsme na tomto přijímači během testování objevili. Předně oceňujeme malou velikost, design, výdrž na baterie i kvalitu přednosu. Naopak problémy nám způsobil příjem na plochou satelitní anténu se (zřejmě) malým ziskem a velmi obtížným směrováním. Teprve po přesném zaměření na družici se nám podaří najít všechny stanice i kanály se stoprocentní úspěšností. Přijímač nemá další rozhlasová pásma, např. VKV či SV, takže je poněkud jednoúčelový - na rozdíl od universálnějšího receiveru Hitachi, který jsme testovali před rokem a půl. Také nám večer vadila neosvětlená stupnice, z důvodu úspory energie baterií výrobce vynechal možnost krátkodobého přisvětlení displeje. Ale to už je jen subjektivní výtka. Pokud se u dalších přijímačů JOY EAR nevyskytuje zmiňovaný problém s malým ziskem ploché satelitní antény, není tento receiver zase tak špatný. Je vhodný pro cestování i domácí použití, pokud máte zájem o kvalitní stanice a audiokanály systému WorldSpace, je tedy jednou z možností.