Na konci ledna jsme vám v článku Neshánějte Matrix, pořiďte si Premium! poprvé představili přijímač Premium. Myslíme si, že po Kaonech je tu na našem trhu další značka, která notně rozčeří dosud stojaté vody a zaboduje jak u nových satelitních diváků tak i stávajících fanoušků, obměňujících své přístrojové vybavení.


Po několikaměsíčních testech jsme postupně vystřídali několik receiverů tří typových řad, zastupující stále se rozšiřující sortiment a provedli jsme i upgrade na další verze firmware. Přestože samozřejmě není žádný vyráběný satelitní přijímač úplně stoprocentní a bez chybiček či nedotažených funkcí či funkcí, které by se daly udělat jinak (co uživatel to názor…), myslíme si, že receivery Premium patří mezi (po funkční stránce) velmi dobré přijímače a můžeme je doporučit i pro začátečníky. Radost přinesou pak zejména fanouškům, kteří se ani tak nepídí po nových setingech a neustále neprojíždějí orbit, ale chtějí se dívat a vidět co nejvíce za velmi rozumnou pořizovací cenu. Bez dalších nákladů na přeprogramování karet apod. Všechny k nám dovážené typy mají čtečky, které zvládají karty systému CryptoWorks (originální abonentské karty pro Czechlink, Slovak link anebo UPC Direct).

Premium je sice značka používaná německou firmou, ale výroba se zadává do jihokorejského závodu, který má dlouholeté zkušenosti s výrobou digitálních satelitních přijímačů. Sníží se tak výrobní náklady – a tedy i prodejní cena, navíc Korejci jsou dnes leadrem ve výrobě receiverů, jsou pružní v obměně modelů a v zavádění novinek. A necítí na sobě takový tlak evropských providerů placené televize a tak si mohou dovolit i některé pro satelitního fanouška pozitivní vylepšení, které by v Evropě tvrdě narážely.

Myslíme tím universální čtečky, které spolu s vhodným firmwarem přečtou většinu současných dekódovacích karet, softwarové dekodéry, zvládající rozkódování některých prolomených systémů bez nutnosti vkládání přístupových karet, anebo nahrávání satelitních programů na hard disk a jejich další zpracování bez jakéhokoliv omezení z hlediska autorských práv. Bez vkládání značek, znehodnocující nahrávku, bez nutnosti vkládání karet pro dekódování nahrávky apod. V některých typech receiverů Premium je i USB konektor a uživatel si tedy bude moci stáhnout nahraný soubor do PC a pak jej zpracovat, a to v digitální formě, bez omezení kvality. „Vlajkovou lodí“ mezi receivery této značky se pak zřejmě stane připravovaný model s dvěma tunery pro nezávislé nahrávání na hard disk, s universální čtečkou a USB výstupem - model, který by se mohl stát dobrým přijímačem i pro náročného satelitního fanouška.

Ale to je hudba (doufejme) blízké budoucnosti, v redakci jsme zatím testovali typ Premium X 7000 C, což je základní typ s universální čtečkou a dvěma CI sloty, dále Premium 7000 P s funkcemi digitálního videorekordéru (PVR) se zabudovaným hard diskem a typ Premium 7100 PGU s PVR funkcemi a USB výstupem. Přijímače Premium dováží do ČR velkoobchodní firma Impexa Klatovy. Naše poděkování pak patří ing. Bedrníčkovi za spolupráci při testech a konzultaci nejasností a problémů.

Ke všem třem zmiňovaným typům se postupně dostaneme, nyní jsme ovšem teprve na začátku našeho testu, a tak je na řadě základní popis. Začneme vnějším vzhledem, který je až na některé drobné odlišnosti shodný pro všechny receivery Premium.


Vnější vzhled

Na první pohled design receiveru nijak zvlášť nezaujme, malá (340 x 240 x 65 mm) stříbrná a lehká (1,8 kg bez HD) skříňka má na čelním ve středu celkem malý oválný displej se čtyřmi zelenými, 1 cm vysokými LED sedmisegmentovkami. Nalevo od displeje jsou dvě tlačítka pro změnu „nahoru“ a „dolu“ (např. čísel předvolby nebo pro pohyb v menu), pod displejem je tlačítko zapnuto/vypnuto do pohotovostního stavu (stand by). Napravo pod odklopným víčkem se nachází štěrbina čtečky (CAS) a pod ní otvor pro vložení dvou modulů (CAM). Toť vše, více na čelním panelu nenajdeme. Ještě poznámku k zobrazovaným informacím, kromě obvyklých čísel předvoleb se zobrazují i zjednodušené „nápisy“ pro orientaci ve funkcích. Během nahrávání je zobrazeno REC, přehrávání PLAY, pauzy PAUS, po zapnutí při „natažení“ programu se zobrazí BOOT, při přenosu dat přes sériový port DOWN apod., ve stand by svítí na displeji hodiny. Ty nejsou, jen tak mimochodem, zálohované, a tak po úplném odpojení od napájení ze sítě se po opětovném zapnutí zobrazí poslední čas. Po zapnutí se však časový údaj samozřejmě ihned zaktualizuje z informací v datovém streamu přijímané stanice. V pohotovostním stavu se hodiny nijak zvlášť nerozchází, jsou na rozdíl od jiných receiverů celkem přesné.

Zadní panel je velmi dobře osazený přístupovými konektory a nechybí žádný (snad kromě S-VHS) běžně používaný. Vezmeme to popořadě. Úplně vlevo jsou dva IF konektory typu F, vstupní od LNB, který „utáhne“ DiSEqC motor až do proudové zátěže max. 400 mA a výstupní (loop through) pro připojení dalšího receiveru. Vedle nich je pak audio digitální optický konektor S/PDIF a 2 SCART konektory – pro TV a VCR. Konektor TV má zapojeno RGB a CVBS, na konektoru VCR je jen CVBS. Video a audio signál je vyvedený také na třech ze čtveřice RCA/CINCH konektorech, na čtvrtém je vyvedeno spínací napětí 0/12 V, programovatelné v menu zvlášť pro každou předvolbu. Nad nimi je pak ještě umístěný u některých typů USB konektor. Napravo od čtveřice konektorů CINCH nacházíme sériový port RS 232 pro připojení počítače a dva IEC konektory 75 ohm TV modulátoru. Úplně vpravo je pak u některých typů síťový kolébkový vypínač.

Ještě zbývá pohled na dálkové ovládání. Dodávají se dva druhy typu NEC, pro receivery s PVR funkcí má 46 tlačítek, pro ostatní je pak dodáván ovladač s 35 tlačítky. K ergonomii ovladače máme jisté výhrady, padne sice dobře do ruky, ale nejčastěji používaná tlačítka pro změnu hodnot (CH) ve směrovém kříži jsou umístěné velmi daleko od také často využívaného tlačítka INFO. Mezi tímto tlačítkem a tlačítkem MENU je pak vzdálenost skoro 10 cm, takže se palec musí hodně přemisťovat. Také rozložení kláves, které jsou hlavně ve spodní, „videorekordové“ části nevýrazné a v šeru špatně rozlišitelné, by si zasloužilo přepracovat. Podle nás není vhodné hned vedle často používaného tlačítka INFO umístit tlačítko pro spuštění nahrávání REC. Gumová tlačítka jsou navíc dost malá. Závěrem tedy můžeme konstatovat, že jsou určitě uživatelsky mnohem příjemnější ovladače jak tento, i když se dá na rozložení tlačítek po delším používání přivyknout.

Tolik vnější pohled, v příštím pokračování se podíváme dovnitř, pod kryt receiveru a pak už přijímače „zapneme“ a popíšeme si menu a další funkce. Dnes v závěru aspoň letmý pohled na základní technické údaje, společné pro všechny tři testované typy: Jsou určené k příjmu MCPC i SCPC satelitních digitálních kanálů, přenášených v Ku (11-12,5 GHz) a také v C (4 GHz) pásmu. Použitý tuner s jedním vstupem má rozsah 950-2150 MHz a zpracuje datové toky (SR) 2-45 Msym/s a poměrem chybové korekce (FEC) 1/2, 2/3, 3/4, 5/6 a 7/8. Základní deska obsahuje rychlý, 32bitový procesor ST20, flash ROM 4Mbyte a dvě SDRAM paměti 8 Mbyte. Celkem je pro uživatele k dispozici až 4000 předvoleb a 64 satelitních pozic pro uložení TV a R stanic.

Pokračování příště


Přijímače Premium X 7000 C jsou k dostání například v obchodě satelitShop.cz za maloobchodní cenu pod 8000 Kč (včetně DPH), typ Premium X 7000 P s PVR funkcemi je o cca 1600 Kč dražší (cena bez HD, hard disk o velikosti 40-120 GB lze samozřejmě zabudovat ještě před prodejem, stojí od cca 2700 Kč).