Firma Galaxis Technology A.G. z německého Lübecku je na našem trhu známá již několik let svými analogovými a později i digitálními receivery. Nyní se chce v České republice a na Slovensku prosadit svým zatím posledním modelem, přijímačem Matrix Action S. Podle podobné výbavy a technických parametrů by se mohl stát konkurencí úspěšného receiveru Humax 5500. Matrix k nám dováží pražská firma JJJ SAT & BESIE, na Slovensku jej prodává AB-COM z Topolčian. Právě společnost JJJ SAT představila ve spolupráci s obchodním ředitelem firmy Galaxis pro Rakousko, panem Märzem celou novou akční řadu receiverů na semináři, pořádaném 14.11. v pražské Ořechovce. A díky pochopení pan Jiřího Jandy juniora jsem si mohl dovést jeden tento přijímač k otestování.

Úvodem testu je nutné říci, že firma Galaxis vyrábí dnes ucelenou řadu digitálních receiverů s různým typem výbavy a možnostmi použití pro individuální satelitní příjem, kabelové sítě a také i pro individuální příjem terestriálního digitálního vysílání. V závislosti na potřeby zákazníka se vyrábějí receivery Easy, osazené pouze rozhraním Common Interface (CI) pro vložení modulů s dekodéry a přístupovými kartami, nebo receivery řady Matrix s vestavěnými dekodéry Betacrypt, Conax či Cryptoworks. Posledními typy v této řadě jsou modely Action s možností příjmu interaktivních služeb Open TV EN2 a F.U.N. TV. Testovaný receiver se tedy podle vybavenosti správně nazývá Galaxis Matrix Crypto Action S.

Nejprve krátké shrnutí technických parametrů podle katalogového listu: jedná se o digitální DVB satelitní receiver s vestavěným dekodérem Cryptoworks a dvěma CI rozhraními pro CA moduly. Má vestavěný modem PSTN pro budoucí použití dalších interaktivních služeb, případně satelitního internetu. Tuner má vstupní pásmo 950 až 2150 MHz s šířkou videopásma 36 MHz, jeden vstup na F konektoru a loop výstupní smyčku na další receiver, taktéž na F konektoru. Video dekóduje MPEG2 standard v normě PAL i NTSC, formátu 4:3 i 16:9 s rychlostí datového toku 1,5 až 15 Mbit za sekundu. Audio dekóduje standart MPEG1 Layer I & II, mono, stereo, dual a joint stereo se vzorkovací frekvencí 32, 44,1 a 48 kHz, datovou rychlostí až 384 kBit za sekundu a dekóduje i Dolby Digital 5.1 (AC 3). Digitální výstupní audio konektor SPDIF je typu CINCH, koaxiální. Přijímač obsahuje 2 konektory SCART s možností výstupu CVBS, S-Video i RGB, jeden konektor z toho je i vstupní. Pro přepínání konvertorů se používá napětí 13,5/18 V, 22 kHz a také signál DiSEqC typu 1.0. Tolik k technickým údajům a přejdeme k vlastnímu testu.

Přijímač se dodává zabalený v hnědé krabici z recyklovaného papíru a po vybalení dostaneme receiver, dálkové ovládání plus baterie, propojovací kabel SCART, síťový napájecí kabel a návod k obsluze. Návod byl u testovaného kusu v němčině, pro další prodej předpokládám jeho překlad do češtiny či slovenštiny. Vlastní přijímač je černé antracitové barvy, dnes už klasického formátu délky 38 cm, váží cca 3 kg a má konzervativní, hranaté tvary. Ne každému se bude taková krabice líbit, ale záleží na vkusu uživatele, každopádně jeho vzhled nebude rušit ani ve starší nábytkové stěně. Na přední straně receiveru pod odklopným víčkem najdeme síťový vypínač, dvě šachty CI a štěrbinu vestavěného dekodéru pro zasunutí přístupové kartičky, a pak již jen dvě tlačítka pro přepínání předvoleb směrem nahoru a dolů. Nad víčkem je čtyřmístný LED displej zelené barvy, který v pohotovostním stavu (stand by) ukazuje čas v hodinách a minutách. Na zadní panel zleva výrobce osadil dva konektrory F – vstupní a výstupní loop smyčky. Hned vedle je zásuvka D-SUB pro připojení počítače, dále 2 SCART konektory pro TV a video a tři konektory CINCH pro digitální audio SPDIF a levý a pravý audio kanál. Na pravé straně zadního panelu najdeme telefonní zdířku pro připojení modemu na telefonní linku a zdířku síťové zásuvky.

K přijímačům Galaxis je dodávané dálkové ovládání, s napájením na dvě mikrotužkové baterie (typ AAA). U něj bych se na chvíli zastavil, přestože se výrobce snažil o určitou ergonomii a skutečně dobře padne do ruky, subjektivně mi však na něm vadí určitá nelogičnost při přepínání některých funkcí, kdy prsty musí přecházet větší vzdálenost od kolébkové růžice k tlačítkům pro vstup do menu a nastavení zvuku, které jsou až úplně na spodní části ovladače. Také přepínání kanálů a řízení úrovně hlasitosti je nezvykle dole a palec tak musí neustále přehmatávat. Ani po několikadenní obsluze se mi nedařilo zmáčknout všechna tlačítka poslepu, aniž bych je hledal na ovladači. Dále mi vadí, že horní část je širší a těžší jak spodní a tak jsem měl několikrát tendenci ovladač uchopit obráceně. A jaká tlačítka dálkové ovládání obsahuje? Je to tlačítko k zapnutí a vypnutí receiveru, k vstupu do TV a rádio předvoleb a pro přepínání funkce SCARTU pro TV/VCR. Tlačítko TXT zatím není funkční, teletext satelitních stanic, pokud jej vysílají, dekódujeme ve svém televizním přijímači. Dále jsou zde čtyři barevná tlačítka, červené, zelené, žluté a modré, které jsou hojně využívané v OSD menu a také v interaktivním menu OPEN TV a F.U.N. TV. Dostatečně velká směrová růžice je vlastně čtyřstranným joystickem, vlevo on něj najdeme potvrzovací tlačítko OK a napravo tlačítko EXIT. Níže následují numerická tlačítka 0-9, tlačítko RECALL pro volbu předchozího programu a NAVIGATOR pro přehled – seznam předvoleb. Dále následují tvarovaná tlačítka pro řízení hlasitosti zvuku a přepínání předvoleb a tlačítko MUTE, na úplném spodku jsou drobná tlačítka EPG pro vstup do OPEN TV a F.U.N TV, potvrzovací (zaškrtávací) tlačítko pro EPG, tlačítko INFO pro vyvolání informačního obdélníčku s údaji o vysílaném pořadu, zatím nefunkční tlačítko pro titulky a úplně naspodu pak SETUP pro vstup do nastavovacího menu a SOUND pro změnu řeči a zvukového doprovodu. Tolik k ovladači, zapínáme receiver a začínáme ladit.

Po připojení všech potřebných kabelů a zapnutí receiver rychle nabootuje, tedy zavede systém. Používaný procesor ARM7 je celkem rychlý. Z výroby jsou nastavené předvolby na stanice na družicích Astra 1 a Hot Bird 1-5, v menu je i zajímavá funkce Factory Setting, kdy pokud je zákazník v koncích a splete vlastní nastavení, dojde k obnovení nastavení předvoleb právě na tyto dvě družice. Menu receiveru je samozřejmě typu OSD, tedy na obrazovce televizoru, jednoduché, barevné, pro běžného uživatele, dosud používající jiný typ přijímače snadno pochopitelné, ale zatím bohužel není v češtině. Raději než němčinu či francouzštinu tedy dnes volím angličtinu. Kompletní počeštění slibují softwaroví inženýři do třech měsíců, tedy krátce po Novém roce. Bude to velmi třeba už kvůli tomu, že takřka ke každé funkci v menu existuje podrobná nápověda – help, dostupná po stisknutí tlačítka INFO na ovladači. Pro dnešní popis menu používám vlastní český překlad výrazů v nastavení podle anglického či německého jazyka, v konečné fázi počeštění menu z výrobního závodu Galaxisu mohou být tyto výrazy přeložené samozřejmě trochu odlišně. Základní nabídka – menu je dostupné kdykoliv po stisknutí tlačítka SETUP a obsahuje položky pro nastavení receiveru – Manuální hledání (satelitní stanice), Automatické hledání, Editace (předvoleb), Timer (časovač, např. pro nahrávání pořadů), Conditional Access Systém (informace o vložených modulech dekodérů a přístupových kartách) a Nastavení systému. Do toho nás zavede menu automaticky při první instalaci či při jakémkoliv resetu systému.

Tím také nyní začneme. Na výběr máme položky Nastavení TV/SCART, Nastavení řeči, Nastavení LNB (konvertoru), Nastavení antény, Software Update, Nastavení z výroby (Factory Setting), Dětská pojistka (PIN kód) a Nastavení časové zóny. U nastavení TV/SCART volíme typ obrazu (4:3, 16:9), nastavení modulátoru (UHF kanál, PAL B/G, D/K apod.), Control Audio CINCH výstup, typ signálu na SCARTu (CVBS, RGB) a volbu AC3 (Dolby Digital zapnut či vypnut na digitální audio konektor CINCH). Na chvíli se zastavím u možnosti Nastavení řeči. Máme tři volby, Řeč v menu, První řeč (zvuková podnosná), druhá řeč (zvuková podnosná). Jak jsem uvedl, v menu nemáme zatím moc na výběr, to by však nevadilo, protože systém nenastavujeme každý den a help pomocí tlačítka INFO, pokud by byl počeštěný nám také dobře poslouží. Horší je to s volbou zvukových podnosných. Na výběr jsou již dnes mnohé řeči, včetně polštiny, ruštiny či maďarštiny. Pokud mezi nimi chybí čeština, nemůžeme uložit do paměti předvolby některých programů v UPC, kde je více jazykových mutací (např. Eurosport, Discovery, Animal, Reality, Spektrum aj.) v češtině a po přepnutí na ně musím vždy tlačítkem SOUND na dálkovém ovládání najít správnou zvukovou podnosnou. Protože u receiverů Galaxis nelze zadávat při ladění stanic hodnoty PIDů, nelze tedy ani řeč zadat do paměti hodnotou A-PIDu. Toto by se mělo počeštěním firmware také v budoucnu vyřešit. K menu Nastavení LNB jen krátce, není zde nic neobvyklého, lze měnit typ LNB na univerzální či single high či low, zadávat frekvence obou lokálních oscilátorů a zapínat 22 kHz pro přepínání pásem konvertoru. V menu Nastavení antény máme tři další podmenu, a to Příjem na jeden LNB (jednu anténu), Připojení více LNB (multi přepínače DiSEqC) a Indikace síly a kvality signálu. Při příjmu na singl LNB vybíráme z několika předdefinovaných názvů satelitů (jejich přehled i umístění na orbitě však již neodpovídá dnešní realitě, např. místo Eurobirdu 1 je zde přednastavený ještě Kopernikus DFS 2 FM2 apod.) a nastavujeme typ LNB. U příjmu na multi přepínač nás čeká zrada, protože máme k dispozici jen čtyři hodnoty DiSEqC typu 1.0, tedy A, B, C, D a připojíme tak jen 4 konvertory či quatro LNB pro společné rozvody, nikoliv motory k natáčení paraboly typu H-H mount či SatScan. Doufám, že v dalších verzích firmware již na to bude pamatováno. Poslední funkcí je indikace síly signálu a kvality signálu (tedy BER), které je zobrazeno analogově barevnými (žlutými) čtverečky a také číslicí s procenty, nad těmito dvěma úsečkami je potom údaj s názvem satelitu, frekvencí a s hodnotami SR a FEC. Protože toto je jediný takový přehled hodnot nastavení kanálu a naměřené síly nikde jinde (ani v editaci, ani v informačním obdélníčku, ani v navigátoru) nenajdeme, je škoda, že se k této funkci musíme složitěji dostávat přes několik menu a není dostupné jedním tlačítkem na ovladači. Další položka Software Update nám umožní aktualizaci firmware z transponderu na satelitu Astra 1, pokud je k dispozici nová verze, je nahrátí do receiveru „ze vzduchu“ jen otázkou dvou až třech minut. Uživatel přitom nepřijde o původní nastavení předvoleb a nastavení systémového menu. Položky tovární reset a dětská pojistka již byly dříve ozřejměny, u časového pásma zadáváme odchylku od světového času (GMT) v hodinách, receiver nám pak i ve stand by módu správně ukazuje čas.

Nyní jdeme ladit nové stanice. Máme možnost manuálního ladění anebo automatické. U manuálního si vybereme název satelitu, zadáme frekvenci, polarizaci, hodnotu datového toku (SR), chybového protokolu (FEC) a zda chceme načíst jen volné (FTA) či i kódované (Pay TV) stanice, zda chceme smazat, nahradit dříve nalezené stanice a zda chceme načíst celou síť (pokud daný provozovatel vysílá na více transponderech). U automatického ladění zadáváme jen název satelitu a uvedené tři poslední možnosti. Vlastní ladění probíhá celkem pomalu, srovnatelně s jinými receivery, po jeho ukončení mi však určitým způsobem vadila nemožnost jisté přededitace kanálů před uložením po paměti, kdy bychom vyřadili například placené audio kanály či Pay TV na které nemáme dekodér. Toto musíme udělat až v dalším menu – Editace (předvoleb). Také nemám v průběhu ladění, ale i na konci, žádnou informaci o počtu naladěných stanic a paketů a o celkovém volném či zaplněném místě v paměti. Vlastní Editace také není nijak zvláště propracovaná funkce, mám na výběr jen editaci TV a rádio programů. Stanice jsou poskládané za sebou, jak se postupně ladily a přidávaly a mám možnost každou pouze jednotlivě smazat, přesunout či označit. Nelze pracovat se stanicemi jedné sítě (providera), satelitu či srovnat programy podle abecedy, žánru či organizovat do favoritních skupin. Tady si myslím, že jsou rezervy ve firmware. Jistým řešením by byla editace programů přes připojený počítač, ale ne každý uživatel má tuto možnost.

Máme naladěno a můžeme sledovat programy. Máme možnost příjmu TV či radiostanic, po volbě tlačítky TV a AUDIO na dálkovém ovládání, při přepínání předvoleb či po stisknutí tlačítka INFO (i) se nám ve spodní části obrazu objeví informační obdélníček s číslem předvolby, názvem stanice, časem, názvem satelitu a údaji o současném a následujícím vysílaném pořadu včetně časové osy, signalizující ve které části vysílaného pořadu se právě nacházíme. Podobné informace získáme po stisknutí tlačítka NAVIGATOR, kdy se v pravé části obrazovky objeví zmenšený obraz vysílaného programu, po levé straně pak přehled, seznam osmi po sobě jdoucích předvoleb, ve kterých mohu listovat a v dolní části pak údaje o současném a následujícím programu jako v případě informačního obdélníčku. Zde je nutno upozornit, že všechny české či slovenské popisy nemají korektní diakritiku, podobně jako je tomu i u jiných receiverů a také nelze oproti jiným zahraničním stanicím vyvolat dalším stisknutím INFO tlačítka podrobnější informace. Paket UPC má zřejmě Philips jinak zabezpečený pro správný přenos jazykových mutací.

No a nyní přicházím k další zajímavé funkci, a to jsou interaktivní služby OPEN TV a F.U.N. TV. Musím předeslat, že podobné funkce znám už z paketu Sky Digital na Astře 2, kde byl dřívější systém Sky Interaktiv nahrazený právě systémem OPEN TV a tak si často „chodím zahrát“ nějaké hry či sleduji jiné informace na svém Sky Digiboxu. Tam vše chodí celkem rychle a bezproblémově, jen z pochopitelných důvodů, protože nejsem připojený na modem nemohu si objednávat zboží či platit za služby. Německé pojetí OPEN TV jsem už znal z receiveru Nokia 9800 S, kde jej lze vyvolat po stisknutí červeného tlačítka na ovladači. OPEN TV u Galaxise jsem vyzkoušel na programech paketů ARD, ZDF, které měli stejnou grafiku a podobný obsah a RTL, které používá i svůj informační systém na předvolbě RTL World. Další interaktivní služba je přenášena na programu ARD - On line K. Kromě informacích o vysílaných pořadech (tedy určité rozšířené EPG), tipech a jisté personififikaci (vlastního nastavení favoritních pořadů) může německý divák i využívat služeb e-mailu a zasílání SMSek, samozřejmě musí být připojený modemem na telefonní linku. Služba F.U.N. TV mne zatím nenadchla, vysílá se pouze na stejnojmenné předvolbě a obsahuje zatím jen pět jednoduchých her, připravovaných francouzskou společností Infogrames Paris. Nevím,, zda jsem neměl smůlu či služba v čase, kdy jsem ji chtěl použít nefungovala, ale pokud jsem si chtěl některou hru zahrát a tedy ji „natáhnout“ do receiveru, objevilo se mi na obrovce jen nápis Das Spiel wird geladen. Bitte etwas geduld… Jenže když se čtyři, pět minut nic nedělo, tak jsem ztratil trpělivost a žádnou hru jsem si nezahrál. Na závěr musím ještěříci, že jsem zkoušel spustit OPEN TV i na stanicích konkurenčního paketu Sky Digital, ale neúspěšně, zřejmě jednotlivé varianty OPEN TV nejsou vzájemně moc kompatibilní.

Tolik první dojmy z používání receiveru Galaxis Matrix Aktion S, slušelo by se na závěr shrnout jeho klady a zápory. Nejprve musím předeslat, že se jedná o relativně nový výrobek na našem trhu, kde má firma Galaxis zájem se do budoucna trvale usadit a tedy určitě dojde i počeštění (či poslovenštění?) menu, nápovědy a informačních textů. Bez toho se receiver bude vedle sávajícího dominantního postavení Humaxů těžko prosazovat. Pro pořízení také může mluvit celkem přijatelná pořizovací cena, která činí 14 990 Kč včetně DPH pro koncového zákazníka za přijímač s vestavěným dekodérem Cryptoworks a dvěma CI sloty. Výrobce poskytuje na zařízení dvouletou (!) záruka a zabezpečený servis. Slibována je i podpora na internetu i v českém a slovenském jazyce a již dnes funguje upgrade software přes satelit. Pokud se jedná o klady testovaného receiveru, je to kvalitní obraz a zvuk, včetně digitálního výstupu v AC3, jednoduché menu a rychlé přepínání předvoleb. Přijímač jsem testoval i s přístupovými kartami na Czech link a UPC Direct a s modulem Aston 1.05 a fun kartou a goldwafer kartou na pro příjem Pay TV v systému Seca/Mediguard. Testoval jsem i spojení jedna karta systému Craptoworks ve štěrbině vestavěného dekodéru a druhá karta v modul Cryptoworks zasunutá ve slotu CI. Vždy proběhlo dekódování bez problémů. Při používání se mi nikdy receiver nekousl tak, že by nešel vypnout tlačítkem Stand by na dálkovém ovladači. Také využití interaktivních funkcí OPEN TV a F.U.N. TV může být do budoucna přínosem, i když mne osobně zatím svým obsahem nenadchly. Jako největší zápor bych uvedl použitý systém DiSEqC, který neumožní natáčení paraboly, slabou funkci editace a třídění předvoleb, nemožnost zadávání PIDů a samozřejmě také dosud chybějící mateřština. Určité výhrady mám k dálkovému ovládání, u vzhledu je mi jasné, že jde o individuální vkus.

Na závěr bych chtěl konstatovat, že se jedná o přijímač s dobrým poměrem cena/výkon a s dobrou užitnou hodnotou, který je vhodný pro satelitního fanouška, sledující volné vysílání a dostupné placené pakety z družic Astra 1, Hot Bird a případně Eurobird/Astra 2. Satelitní DXer, tedy lovec na orbitě se asi porozhlédne po jiném receiveru, běžnému divákovi však může tento přijímač plně vyhovovat.

V případě, že se rozhodnete pro jeho koupi a jste ze Slovenska, doporučuji vám www.satshop.sk