Již v srpnu by mohlo dojít k zásadnímu kroku v procesu digitalizace v Česku. Poslanci, senátoři a prezident budou mít na stole ke schválení návrh zákona (novelu), který bude upravovat řadu dalších. Mezi ně patří např. zákon o elektronických komunikacích; provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo ten o České televizi. Zrod digitální novely nebyl jednoduchý a několikrát musela být přepracována. V čem je tento dokument tak revoluční? Pojďme si ho podrobně představit.

Kmitočty pro vysílání bude možné udělit pouze podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Zákon upravil odstavec o poplatcích za využívání frekvencí. Dříve se nerozlišovalo televizní a rozhlasové vysílání, nyní tu zůstal pouze údaj o rádiu. Přibyl naopak odstavec, který upravuje rozhlasové a televizní vysílání. Proč? U nás, na rozdíl např. od Německa, vysílá v DVB-T jak rozhlas, tak TV. Výše ročního poplatku se stanoví v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál. Pokud bude v multiplexu (síti) pouze jeden provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání, bude hradit poplatky na celý jeho provoz jejímu vlastníkovi sám. Bude-li však provozovatelů více, náklady na tuto síť se rozdělí podle podílu na jejím souhrnném datovém toku. Nenastane tedy situace, že pokud bude např. v multiplexu pět provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, dělila by se částka rovnoměrně.

Šíření rozhlasového a televizního vysílání se uzavírá na základě písemné smlouvy mezi provozovatelem vysílání a podnikatelem, který je vlastníkem multiplexu. Podnikatel je samozřejmě povinen o podmínkách s provozovatelem vysílání jednat, pokud ho o to požádá. Nově byl zařazen i bod, ve kterém je uvedeno, že vlastník multiplexu je povinen šiřitele vysílání do sítě zařadit, pokud nejsou jeho požadavky v rozporu s technickými parametry sítě a mohlo by tak dojít k narušení její integrity. Požadovaná cena na provoz nesmí být nižší než nákladová.

Vlastník multiplexu je povinen vypracovat návrh podmínek o poskytování služeb ve své síti. K uzavření smlouvy mezi ním a provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání musí dojít nejméně do jednoho měsíce od zveřejnění všeobecných podmínek. Ty jsou náplní §72b. Musí obsahovat např. údaje o minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem; dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu nebo předpokládaném pokrytí území. Provozovatel multiplexu musí umožnit ve své síti šířit minimálně čtyři televizní programy, které budou v nejhorším případě svou kvalitou shodné se stávajícím standardem PAL. Nezbytností je také zajištění vysílání EPG. Někteří z těch, kterým se dostala již digitální novela do rukou se podivovali např. nad tím, proč v ní není stanovené, v jakém kompresním formátu se u nás bude vysílat. Na to nám odpověděl Karel Staněk z Ministerstva průmyslu a obchodu: „Otázka zdrojového kódování, zda vysilat ve standardu MPEG-2 nebo MPEG-4, je především věcí provozovatele vysílání. V současné době se používá MPEG-2 a zatím nic nenasvědčuje tomu, že v nejbližší době by byl u zemského digitálního vysílání, zejména v době přechodu, používán standard jiný.“

Tzv. jízdním řádem digitalizace měl být Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (zkráceně TPP), což je dokument, který již jednou vydal Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Tento je ale v současné době nevymahatelný, a proto bude ČTÚ muset vydat nový, jehož dodržování již bude pevně zakotveno v legislativě a platnost toho současného bude zrušena. TPP stanoví především lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu digitalizace včetně vypínání analogu. Technický plán přechodu také určí minimální rozsah pokrytí území digitálním signálem ke dni dokončení přechodu na DVB-T. K ukončení analogového televizního vysílání musí dojít nejpozději k 31. prosinci 2012, což je podmínka, kterou stanovila Evropská unie. Je však možné, že se vláda rozhodne termín v TPP změnit. K vypnutí však nesmí dojít dříve než 10. října 2010. Právě tento termín měl být původně jako definitivní pro přechod na pozemní digitální vysílání. A právě přesná data jsou to, co leží v hlavě generálnímu řediteli Novy Petru Dvořákovi. „V rámci toho zákona se stále upřednostňují spíše termíny vypínání před principy, za kterých by se mělo vypínat. Myslíme si, že vypnout se může stejně dobře v roce 2010 jako v roce 2012, pokud budou dodrženy podmínky, které my se snažíme prosadit“, řekl Dvořák v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Provozovatel rozhlasového vysílání je ho povinen zahájit nejdéle do 180 dnů od udělení licence, firma nebo osoba, která je vlastníkem práv na šíření televizního vysílání, tak musí učinit do 360 dnů, nestanoví-li zákon jinak. Licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebude možné udělit tomu, kdo je buď přímo provozovatelem multiplexu nebo je s ním nějak ekonomicky či personálně spjatý. Ovšem i tady je výjimka. Neplatí to v případech, kdy je licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání udělena přímo ze zákona.


V sobotu vám přineseme druhou část rozboru digitální novely. Seznámíte se v ní s úpravou zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, s pravidly pro získání kompenzační licence, reklamou a dostane se i na veřejnoprávní multiplex.