Dne 29. 10. 1923, před 95 lety, bylo v Německu „poprvé učiněno oznámení, že zábavný rozhlas začal se šířením hudebních produkcí bezdrátově-telefonickým způsobem“. „Módní výstřelek rozhlas“ měl svůj počátek v berlínské budově Vox-Haus a po váhavém startu se vyvíjel k absolutnímu závodnímu běžci. Pokud na počátku nebyl jediný, tak ke konci roku 1923 bylo alespoň 467 platících posluchačů. K 1. lednu 1925 bylo registrováno 500 tisíc posluchačů a ke konci roku 1925 byla překročena miliónová hranice.


Souběžně k rozvoji počtu posluchačů se skokově zvyšoval i počet rozhlasových institucí: již v roce 1924 stanice v Lipsku, Mnichově, Frankfurtu, Hamburku, Stuttgartu, Breslau (dnes Vratislav), Königsbergu a Münsteru vytvářely vlastní programy. Jako první ústřední stanice tehdejší Německé říše vznikla v roce 1926 Německá vlna (Deutsche Welle). I v roce 1926 německý rozhlas pod svou zastřešující organizací, říšskou rozhlasovou společností RRG (Reichs-Rundfunkgesellschaft), měl veřejnoprávní charakter.

Od roku 1932 politika drasticky zasahovala do dění a v roce 1933 se objevil lidový přijímač Volksempfänger. V roce 1934 bylo registrováno pět miliónů posluchačů. Rozhlasové publikum se do roku 1943 zvýšilo na 16 miliónů. Tento počet posluchačů byl po válce opět dosažen teprve na konci šedesátých let ve Spolkové republice Německo (SRN). V 1945 pod dohledem spojeneckých mocností se opět nově otevíraly první rozhlasové stanice. V roce 1948 tyto - jako zemské rozhlasové instituce veřejného práva v SRN - přešly do německé péče. Svrchovanost rozhlasu v Německu, do roku 1955 a pro Berlín do roku 1958, však zůstala v rukou vítězných mocností.

Od roku 1949 byly velmi krátké vlny (VKV) zahrnuty pro pokrytí rozhlasovým signálem. To přineslo rádiu kvalitativní skok s výrazně lepší kvalitou zvuku. Vysílání VKV využívalo tzv. kmitočtovou modulaci (FM), která oproti dosud výhradně využívané amplitudové modulaci (AM) na dlouhých, středních a krátkých vlnách přenášela rozhlasový signál s menším rušením a lepší kmitočtovou charakteristikou.
V rozděleném Německu probíhal příslušně rozděleně i technický vývoj.

Tak v tehdejší NDR (Německá demokratická republika) bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání dne 15. 9. 1945. V roce 1950 následovalo postupné zavádění VKV rozhlasu, které trvalo až do roku 1968. Již více než 55 let, od srpna 1963, existuje v NSR stereofonní rozhlas, v tehdejší NDR od roku 1965. Stereofonie přenáší dva oddělené zvukové signály - levý a pravý - pro lepší prostorovou lokalizaci zdroje zvuku. Oficiální zavedení stereofonního zvuku ve VKV rozhlase se uskutečnilo – jako u mnoha jiných důležitých trendů - při příležitosti výstavy IFA 1963 v Berlíně. Přenášen byl zahajovací koncert z velkého vysílacího sálu v budově rozhlasu v Berlíně.

V roce 1972 se uskutečnily první experimenty s dopravním rozhlasem - identifikátorem stanice, předchůdcem nynějšího TMC (Traffic Message Channel), s jeho pomocí navigační přístroje řidičům při dopravní zácpě doporučovaly alternativní trasy. V roce 1973 slavil německý rozhlas již své padesáté výročí a na veletrhu IFA byla předváděna tzv. stereofonie s umělou hlavou. V roce 1979 byly prezentovány plány k novému uspořádání rozhlasu v NSR, který poprvé počítal i s privátními rozhlasovými provozovateli.

V roce 1980 byly zahájeny experimenty k rozhlasovému vysílání s digitálním kódováním.V roce 1982 měl svoji premiéru digitální satelitní rozhlas. První německé privátní rozhlasové programy se v roce 1984 staly součástí kabelového pilotního projektu. Od roku 1988 může posluchač i vidět, co poslouchá: umožnil to rozhlasový datový systém RDS. Později jej doplnil radiotext. Krátký pohyblivý text na displeji přijímače tak nabízí dodatečné informace pro posluchače.

Od začátku devadesátých let minulého století existuje vedle analogového vysílání i digitální rozhlas – pozemní, ze satelitu a v kabelové síti. V posledních letech je stále oblíbenější i šíření rozhlasu pomocí internetu a tzv. streamové služby s několika stovkami miliónů vyvolání měsíčně. Rostoucí nabídka internetových přijímačů nabízí poslech tisíce rozhlasových stanic z celého světa.

Dne 1. 8. 2011 bylo poprvé zahájeno vysílání celoněmeckého programu v digitálním standardu DAB+. Vysílací systém DAB+ pracuje s moderním, efektivním kódováním zvuku, aby se snížily vysílací náklady a aby se při stejné kvalitě zvuku nabídl větší prostor pro ještě výrazně větší pestrost digitálních programů. Stabilní příjem stanic na území celého Německa bez šumu a praskání, kvalita zvuku, která se může srovnávat s CD a především digitální služba k regulaci dopravy, která dalece přesahuje možnosti dopravní datové služby šířené ve VKV – všechno to jsou přednosti DAB+. Pro úplnou náhradu analogového vysílání digitální technikou v budoucnosti tak nebyl představen jiný způsob.

Aktuálně je ročně prodáno více než šest miliónů rozhlasových přístrojů různé výbavy a němečtí občané průměrně poslouchají rádio čtyři hodiny denně. Poskytovatelé programů oslovují více než 60 miliónů posluchačů denně – někdejší „módní výstřelek“ se tudíž těší stále větší oblibě.


S využitím zdroje: Satnews.de, volně upraveno a zkráceno