Dějiny jednoho z nejpopulárnějších nápojů světa jsou plné nečekaných překvapení. Komik a pivař Dom Joy a odborník na nápoje a autor několika knih Olly Smith vyrazili do všech koutů světa a ochutnali nejpodivnější, nejoblíbenější, nejesoteričtější a nejdůležitější půllitry v doslova žíznivém dokumentárním seriálu Jak pivo změnilo svět. Zároveň odhalují, jak různé druhy piva zapůsobily na různá období našich dějin.


Pivo je s námi už hodně dlouho. Vykvasilo na každém ze světových kontinentů dlouho předtím, než došlo k vynálezu kola nebo byla založena jakákoli pořádná civilizace. Tento vyloženě zábavný seriál ukazuje, že díky přirozené lidské zvědavosti, zvídavosti, vynalézavosti a neuhasitelné touze vylepšit tradiční metody vaření piva došlo k velkým změnám, díky kterým známe svět v jeho dnešní podobě. Prima ZOOM vám přináší vše, co jste chtěli vědět o pivu. A jak tedy pivo změnilo svět?


Prima ZOOM vám dopřeje zlatavý mok:

Jak pivo změnilo svět (5 dílů každé úterý ve 20.00 hod. a reprízy v pátek od 13.35 hod.)

Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný z obilného sladu, vody a většinou chmele pomocí pivovarských kvasinek, který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název České pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno to první. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 9. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. Obyvatelé Česka drží přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv), respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů).

Lidé jsou na světě už asi 100 tisíc let. Ale ke všemu, čeho se lidstvu podařilo dosáhnout, došlo teprve během posledních deseti tisíc let. Jak to, že jsme se tak náhle zbavili vlastního primitivismu a nakročili do éry invence a kreativity? Odpověď zní: protože pivo! Vynález piva změnil svět navždy. Je to takřka příliš bizarní myšlenka na to, aby byla pravdivá. Ale mnozí vědci se dnes domnívají, že to byla chuť na pivo – ne na chléb, která někdy v období 9000 let před naším letopočtem přiměla lidi začít obdělávat půdu a farmařit. Tato neolitická zemědělská revoluce byla přechodem od společenstva sběračů plodin a lovců zvěře a stála u zrodu vůbec první civilizace zvané Mezopotámie. Nutnost vypěstovat více ječmene, aby bylo možné uvařit více piva, vedla ke vzniku celé řady přelomových novinek: pluhu, kola, systému zavlažování, matematiky, a dokonce i písemnictví. Pivo zároveň stojí v pozadí několika nejvýznamnějších pokroků v našich dějinách: od objevu bakterií, přes vynález chlazení nebo zrod průmyslové výroby, až po zákaz dětské pracovní síly. Pivo zkrátka změnilo svět!

Ze 100 tisíc let, co jsme na planetě, jsme zhruba 90 tisíc let byli kočovníky a sběrači. Zhruba před 9000 lety došlo k tomu, že se lidé na dnešním Středním východě usadili a stali se z nich první zemědělci. Začala probíhat zemědělská revoluce. Ta byla způsobena prvním pěstováním ječmene. Toho ječmene, který byl součástí prvního piva, jehož zbytky se našly na střepech první keramiky. Dnes je tedy potvrzeno, že pivo se součástí lidské stravy stalo 3000 let před tím, než člověk začal péct chléb. K první fermentaci došlo zřejmě náhodou, když se do džbánů, v nichž byly uloženy obilky divokého ječmene, dostala voda. Objev piva však spustil doslova záplavu vynálezů, které měly udělat pivo lepším a dostupnějším. Požadavek na více piva tak znamenal více zemědělských farem, což přineslo objevení matematiky, následného účetnictví a jeho zapisování pomocí vynálezu písma. Důkazy této teorie vědci nacházejí na ohromném množství klínových destiček. Na těchto destičkách je přes 160 výrazů pro pivo.

První recept na výrobu piva je zaznamenán v období 1800 let před naším letopočtem. Jeden australský pivovarník podle tohoto receptu pivo uvařil. Jeho chuť se však zdaleka nepodobá dnešním pivům. Egyptská civilizace doslova vznikla na pivu. Pivo zde bylo považováno za dar bohů a hlavní egyptský bůh Re byl zároveň bohem piva. Denní mzda v Egyptě byla pro dělníky vyplácena v pivech. Víme, že při stavbě pyramid bylo spotřebováno obrovské množství piva. To bylo dáno tím, že tehdejší pivo bylo na rozdíl od dnešního ohromným zdrojem živin. Pivo se však v té době používalo i na léčbu nemocí. Dnešní vědci objevili v kostech egyptských mumií zbytky tetracyklinu. Zdálo se jim to nemožné, protože toto antibiotikum je vynálezem moderní doby. K jejich překvapení však zjistili, že pokud uvaří pivo podle egyptského receptu z doby stavitelů pyramid, v pivu se objeví přírodní antibiotika. Středověká Evropa měla velký problém s čistotou vody. Řeky a zdroje vody byly kvůli nedostatečné hygieně kontaminované a bylo to pivo, které díky svému masovému použití zachránilo milióny životů. Vědci se pokoušeli uvařit středověké pivo z rybníka zamořeného fekáliemi. Voda plná smrtelných bakterií se však stala po převaření a prokvašení bezproblémovou. Dnes víme, že v šestnáctém století se vypilo 300 litrů piva na osobu ročně. Toto číslo je šestkrát vyšší než současné hodnoty. Pivo pili muži, ženy i malé děti. Pivo se tehdy stalo zlomovým faktorem v rozvoji prvního průmyslu.

Na výrobě piva bohatla v Evropě především církev. Na pivu je však postavena i Amerika. Poutníci z lodě Mayflower přistáli v oblasti Plymouthu jen proto, že jim na lodi došlo pivo a oni potřebovali narychlo navařit nové. Místo ječného sladu použili žaludy. V tehdejší Americe se komunikačními centry a centry obchodu staly hostince, a nakonec sami Otcové zakladatelé byli z velké části svými povoláními pivovarníci. Deklarace nezávislosti jimi byla sepsána ve filadelfském hostinci. Dnešní americká hymna vznikla z pijácké písně z 18. století. Pivo se však také účastnilo boje proti zhoubným nemocem. Louis Pasteur se ve skutečnosti zabýval procesem uchování kvality piva. Při svém bádání zjistil, že se v pivu nacházejí do té doby neznámé bakterie. Díky pivu tak vznikly dnes používané vakcíny a byla zdokonalena hygiena. Pivo bylo i za vznikem prvních chladicích zařízení. Zoufalá snaha pivovarníků o získání umělého ledu vedla v roce 1881 k vynálezu první ledničky Carlem von Lindem. Tím se vyřešilo skladování jídla.

Pivo je i za koncem dětské práce. Už deset let před vynálezem pásové výroby Henrym Fordem americké pivovary začaly používat láhve vyrobené na prvních automatických strojích Michaela Owense. Práci, kterou při výrobě pivních lahví do té doby dělaly malé šestileté až desetileté děti, nahradily Owensovy stroje. A dnes pivo míří i do vesmíru. Tak na zdraví!


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 25. 6. 2020