Zeppelin, česky také zepelín, je jméno vžité pro označení tuhých vzducholodí velkých rozměrů, sestrojených podle návrhu vynálezce a prvního stavitele takové vzducholodi, německého hraběte Ferdinanda von Zeppelin (1838–1917). Z celkového počtu cca 170 ztužených vzducholodí jich postavil Ferdinand von Z. a jím založená firma Luftschiffbau Zeppelin téměř 120.


Proto se označení zepelín stalo obecným označením tohoto typu vzducholodi bez ohledu na původ. Tyto vzducholodě sloužily během první světové války také jako první letecké bombardéry. Od jejich používání se začalo upouštět po řadě nehod způsobených nepřízní počasí, úderem blesku nebo nekázní posádky. Přednost začala dostávat pro svou vyšší bezpečnost letadla, ale až do začátku druhé světové války sloužily vzducholodě pro výzkumné, civilní a nákladní účely.

V Americe vzducholodě sloužily pro armádní a námořní účely dokonce až do roku 1961. Zeppelin postavil mezi lety 1900 a 1938 sto vzducholodí, z nichž se mezi nejvýznamnější počítá LZ 129 s délkou 245 metrů a maximální rychlostí 131 km/h. Nejvýznamnější osobností v oblasti vzducholodí byl bezesporu Hugo Eckener, který se zasadil o stavbu vzducholodí Graf Zeppelin a Hindenburg. Plánoval velkolepý rozvoj vzducholodní dopravy. Po katastrofě Hindenburgu, a hlavně začátku druhé světové války, však vzaly jeho plány za své. Podívejte se díky Prima ZOOM na jednu etapu jejich dějin.


Legendární vzducholoď útočí na Prima ZOOM:

20. 5., 20.00 hod. Útok Zeppelinů (repríza v neděli 23. 5. v 13.05 hod.)

Roku 1915 použili Němci poprvé bomby shazované ze Zeppelinů. Tyto létající stroje byly dříve využívány jako vyhlídkové lodě pro lidi, ve válce však sloužily jako první dálkové bombardéry. Současné Zeppeliny jsou schopné letět rychlostí až 125 km/h a ve vzduchu zůstat až 24 hodin. Hrabě von Zeppelin toto létající plavidlo vymyslel už na počátku 20. století. Německý velitel Strasser měl na starost bombardování Londýna pomocí třinácti Zeppelinů. Celá vzducholoď se musela naplnit vodíkem (heliem) a jako vhodný materiál zvolili Němci vyčištěné a natažené membrány z hovězích střev. Němci po dobu čtyř měsíců bombardovali anglická města, až se dostali k Londýnu, jehož část skončila v plamenech. Pomocí rentgenu dnes vědci zjistili, že bomba obsahovala látku termit, pomocí níž celá bomba vybuchla jako ohnivá koule, která dokázala díky omotanému provazu dlouho hořet. Strasser obhajoval bombardování civilních cílů. Posádky Zeppelinu si časem do výšek začaly nosit kyslík, ale větší výška s sebou přinášela menší orientaci, protože se dostaly do mraků. Britové se bránili stíhacími piloty, kteří stříleli vzhůru do trupu Zeppelinů, kde však náboje udělaly pouze malé díry. Proto vymysleli Britové zápalné kulky – tzv. Buckinghamovy náboje, které ale v praxi nefungovaly. Nakonec se začala využívat variace výbušných a zápalných nábojů, které poškodily plášť vzducholodě, aby do ní začal vnikat kyslík. Tak Britové konečně Zeppeliny porazili.

LZ 127 Graf Zeppelin byla nejúspěšnější vzducholoď z celé éry těchto strojů. Byla pojmenována po slavném staviteli vzducholodí, hraběti Ferdinandu von Zeppelinovi. Podobné jméno nese i letadlová loď Graf Zeppelin. Vzducholoď Graf Zeppelin byla postavena v dílnách v německém Friedrichshafenu podle projektu Ludwiga Dürra, který se podílel i na konstrukcích všech předchozích zepelínů. Jejím hlavním prosazovatelem a později i kapitánem byl Hugo Eckener. Poprvé vzlétla 18. září roku 1928. Objem vodíkové náplně činil 85 036 m³, délka 236 m, cestovní rychlost 115 km/h, maximální rychlost 130 km/h, dolet 12 000 km. Vzducholoď byla vybavena pěti motory Maybach VL 2 po 390 kW, poháněnými speciálně vyvinutým Blauovým plynem, nazvaným podle vynálezce Hermanna Blaua z Augsburgu (směs propylenu, methanu, ethanu, ethynu, butylenu a vodíku), který měl stejnou hustotu jako vzduch, a jeho spotřeba se tedy neprojevovala změnou vztlaku vzducholodi. Jeho zásoby, uložené ve speciálním balonetu, činily 30 000 m³. Vzducholoď měla duralovou tuhou kostru s centrálním kýlem, cestující a posádka pobývali v gondole umístěné pod přední částí trupu. V roce 1929 provedla vzducholoď propagační dvoutýdenní cestu kolem zeměkoule jako první létající dopravní prostředek s platícími pasažéry na palubě. V květnu 1930 se konal první zkušební let do Jižní Ameriky a o rok později tam začala vzducholoď dopravovat pasažéry na pravidelné lince. V roce 1931 absolvoval Graf Zeppelin úspěšnou polární výpravu mapující severní pobřeží Ruska. V dalších letech vzducholoď létala na pravidelné lince z Německa do Brazílie.

Během deseti let úspěšného provozu urazil Graf Zeppelin za 17 177 letových hodin (to jsou dva roky čistého času) 1 700 000 km, dopravil 34 000 cestujících a 78 tun pošty. Měsíc po katastrofě vzducholodi Hindenburg v roce 1937 byl Graf Zeppelin vyřazen z provozu a přemístěn do muzea. V březnu 1940 byl na příkaz ministra vzdušných sil Hermanna Göringa rozebrán do šrotu. Od té doby se její slávu už nepodařilo obnovit, i když moderní vzducholoď Zeppelin NT se objevila v roce 2018 i nad Prahou. Zeppelin NT je opravdový nebeský obr s objemem 8425 m³ a délkou 75 metrů, kabina pojme kromě pilota a stevarda až dvanáct pasažérů a nechybí samozřejmě toaleta, což ze stroje dnes dělá největší létající komerční a údajně nejbezpečnější vzducholoď na světě.

Vzhůru na palubu vzducholodě na Prima ZOOM!


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 17. 5. 2021