Šestidílná historická minisérie oživuje každodenní realitu nejzásadnějších událostí v dějinách Spojených států amerických a přibližuje zapomenuté a nečekané zvraty minulosti. První série se zaměřuje na skutečný, i když někdy takřka neuvěřitelný příběh o politickém skandálu Írán-Contras, ilegálním prodeji zbraní a financování protivládních povstalců v Nikaragui. Nechvalně proslulý debakl studené války, který se týkal i utajovaného vojenského střetu, málem způsobil pád prezidenta Ronalda Reagana.


Odhalte pravdu díky Prima ZOOM:

Od 10. 6. 22.25 – Fiasko: Aféra Irangate (6 dílů, premiéry soboty po 22.00, reprízy úterý 15.50)

Aféra Írán-Contras – známá také jako Irangate – byla politickým skandálem v USA v letech 1985–1987. Přestože Ronald Reagan opouštěl Bílý dům jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů v dějinách, bylo jeho druhé funkční období poznamenáno právě tímto skandálem. Jeho nejbližší poradci se totiž zapletli do tajných dodávek zbraní Íránu a převádění utržených peněz na konta skupin bojujících proti komunistickému režimu v Nikaragui (Contras). Tento postup byl v rozporu s Reaganovými často opakovanými veřejnými prohlášeními, že jeho vláda nebude nikdy jednat s teroristy. Reagan, jehož popularita díky aféře výrazně poklesla, prohlásil, že tuto operaci uskutečnili bez jeho vědomí jeho příliš horliví spolupracovníci. Aféra, ve které figuroval také Izrael, Irák či Libanon, byla odhalena 3. listopadu 1986.

V roce 1986 bylo zjištěno, že Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu, který válčil proti Iráku v irácko-íránské válce, a z výtěžku financovala protivládní povstalce Contras v Nikaragui. Írán byl však v té době na seznamu zemí podporujících terorismus, a nebylo tedy možné tam exportovat zbraně. Od tohoto postupu si administrativa slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu. Aféra Írán-Contras byla největší americkou politickou aférou 80. let. Reagan tvrdil, že o ničem neví, a volal po nezávislém vyšetřování. Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že Spojené státy v Nikaragui porušily mezinárodní právo, protože se v rozporu s mezinárodními úmluvami a mezinárodní zvyklostí vměšovaly do vnitřních záležitostí jiného státu.

John Tower, Edmund Muskie a Brent Scowcroft byli jmenováni Reaganem, aby utvořili komisi, která měla vyšetřit skandál. Konstatovali, že prezident neměl kompletní informace o programu, a tudíž nelhal úmyslně americkému lidu. Byl však komisí kritizován za to, že na své podřízené dostatečně nedohlížel a neměl ponětí o jejich činnosti, čímž bylo umožněno financování Contras. Zpráva, kterou vypracoval Kongres, tvrdila: „Pokud prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro bezpečnost, měl to vědět.“ Ministr obrany Caspar Weinberger byl obviněn z křivé přísahy, ale později byl prezidentem Bushem omilostněn. Mnoho obyvatel střední Ameriky kritizovalo Reagana za jeho podporu Contras a tvrdili, že to byl fanatický bojovník proti komunismu, který nehleděl na lidská práva, zatímco jiní tvrdí, že „zachránil Střední Ameriku“. Daniel Ortega, vládce Nikaragui v letech 1979–1990, prohlásil, že doufá, že Bůh Reaganovi promine jeho „špinavou válku proti Nikaragui“. Během vyšetřování kromě toho vyšlo najevo, že Contras s vědomím CIA propašovali do USA několik tun kokainu.


Skandální podívaná na Prima ZOOM!


Filip Budák, Marketingový a PR konzultant, SOLOOTIONS powered by FTV Prima