Teletext nedávno objevily platformy pro živé vysílání (streamovací platformy), které jej nyní nabízí i k televizním programům. Skutečná přidaná hodnota, jak si myslíme. Avšak co činí teletext i nadále tak atraktivní?


Teletext, který je částečně označován jako videotext, je produktem sedmdesátých let minulého století. Celosvětově byla první nabídka spuštěna dne 23. září 1974 ve Velké Británii a měla název Cefax. Ve Švédsku prováděli první pokusné vysílání teletextu od roku 1979. V roce 1980 jej spustila rakouská společnost ORF jako třetí evropská instituce. Byl nabízen od 8:30 hodin do konce vysílání a nejprve zahrnoval skromných 64 stran. Použité teletextové vybavení, které společnost ORF za malé peníze od Britů koupila, víc nezvládlo.

Avšak teletext nadchl diváky a proto se rychle rozšířil. Když byl teletext (videotext) v Německu představen již v roce 1977 v rámci berlínského veletrhu IFA, dne 1. 6. 1980 došlo i v této zemi k jeho vzniku. Ale nejprve jen jako zkušební vysílání. Teletextové stránky, které byly k dispozici od pondělí do čtvrtka od 16 do 23 hodin a o víkendu již od hodinu dříve, byly společně vytvářené společností ARD a ZDF. Tato spolupráce trvala až do roku 2000.

Od roku 1983 nabízela WDR jako první zemská vysílací instituce ve svém třetím programu rovněž vlastní teletext. Zbývající třetí programy následovaly do roku 1992. Privátní společnosti si nechaly více času na jeho zavedení. U stanice Sat.1 existovaly teletextové stránky od roku 1990. Stanice RTL následovala v roce 1992 a ProSieben v roce 1994.


Popis funkce

V analogové době se náš televizní obraz skládal z 625 řádků. Z toho bylo však využíváno jen 576 řádků pro vysílání obrazového obsahu. Přebývající, zdánlivě nevyužité řádky tvořily tzv. zatemňovací interval. Byl použit k přípravě struktury následujícího obrázku, který má být přenášen. Tyto zdánlivě nevyužívané a neviditelné řádky se nabízely pro přenášení dodatečného obsahu. Pro teletext se tedy využívaly během prvního půlsnímku řádky 7 až 15 a také 20 a 21 a během druhého půlsnímku řádky 320 až 328 a také 333 a 334.


Struktura teletextu

Každá textová stránka se skládá z 25 řádků vždy po 40 znacích. Z toho dva zabírají záhlaví a zápatí, tím pro vlastní textový obsah je k dispozici jen 23 řádků s 920 znaky. V praxi je to ještě o něco méně. Je to dáno přehledným uspořádáním stránek.

Grafické možnosti jsou extrémně omezené. K zobrazení je k dispozici 96 znaků, včetně písmen, číslic a zvláštních znaků jako tečka a čárka, a také 128 grafických znaků a osm barev, i s černou a bílou. Každé teletextové stránce je přiřazeno trojmístné číslo, počínaje číslem 100. Nejvyšší možné číslo stránky je 899, tím se dá vytvořit nejvýše 800 přímo volitelných stránek. Často se používají i podstránky. Když se například podrobná zpráva nevejde na jednu stránku. Najdeme je také m. j. v burzovních zprávách a v přehledu chystaných pořadů. Takto může moderní teletext zahrnovat až 1500 stran.


Předběhl svou dobu

Vraťme se znovu do doby kolem roku 1980. Internet byl tenkrát ještě hodně daleko. Pro zprávy nebo obecně to, co se tak událo v blízkém a vzdáleném okolí, byl nejdříve denní tisk. V nich jste mohli najít nejnovější zprávy s texty a obrázky – ze včerejška. Noviny měly alespoň tu výhodu, že jste v nich mohli listovat, kdy jste chtěli. V Německu a Rakousku denní aktuální zpravodajství nabízely jen televizní pořady „Tagesschau“ (ARD), „heute“ (ZDF) nebo „Zeit im Bild“ (ORF). Ale u nich jste museli být před obrazovkou v určené době. Nejrychlejším médiem byl rozhlas, kde se už tenkrát každou hodinu vysílaly alespoň krátké přehledy zpráv.

Teletext to všechno naprosto změnil. Síla internetu je v tom, že nejaktuálnější zprávy si můžeme přečíst už několik minut po tom, kdy se události přihodily. Také si sami můžeme určit, jaký obsah nás zajímá. Všechno to již nabízel teletext od sedmdesátých let minulého století. Zprávy tehdy také už bezprostředně přicházely do redakcí, kde byly roztříděny a připraveny pro zpravodajské pořady. Zvýšené náklady při jejich dodatečném zápisu do počítače s teletextem byly zanedbatelné. Tím obyvatelé mohli a mohou být průběžně informováni i mezi zpravodajskými pořady. Navíc teletext nabízí možnost, aby byly nabízeny i zprávy, které by nebyly brány v úvahu ve zpravodajských pořadech. Jaký a kolik obsahu je v teletextu nabízeno se liší v závislosti na televizní stanici. Vedle zpráv, počasí, sportu a přehledu chystaných pořadů se tady nachází i tažená čísla v loterii, zprávy z dopravy, burzovní zprávy, informace z kultury, z oblasti zdraví, meteorologické údaje, informace o letecké dopravě a mnohem víc. Teletext mimoto zajistí i zábavu.


Výhody teletextu

Ve prospěch teletextu hovoří hned několik skutečností. Na prvním místě je serióznost (důvěryhodnost) zpráv. Přitom se přihlíží k nestranným a ke konkrétním informacím. Riziko, že tady budeme vystaveni dezinformacím (Fake news), takřka nehrozí. Teletext je ideální médium, když bychom chtěli získat rychlý přehled o tématech, která nás právě zajímají. Prostřednictvím samotných titulních stránek jsme průběžně (aktuálně) informováni během několika sekund.

Dále je teletext velmi rychlé médium. Jenom rychle stiskneme tlačítko TXT na dálkovém ovládání a již jsme na úvodní straně s nejdůležitějšími titulky. Protože náš televizní přijímač je vybaven velkou pamětí, jednotlivé textové stránky se dají vyvolat velmi rychle. To lze urychlit tak, že čísla těch stránek, které nás zajímají, si již pamatujeme.


Teletext dnes

Vrcholná éra teletextu v oblasti s německým jazykem byla krátce před přelomem tisíciletí. I dnes ještě má své věrné příznivce. Aspoň asi deset procent televizních diváků jej ještě nyní využívá pravidelně. Navíc teletext dávno už není jen na televizním přijímači, nýbrž se dá využívat kdekoliv a kdykoliv i na osobním počítači PC a, přinejmenším v Rakousku, dokonce v aplikaci na chytrém telefonu. K výhodám teletextu však patří také to, že je využitelný naprosto anonymně, alespoň prostřednictvím vysílacích kanálů. To znamená, že ani nelze vytvářet žádné uživatelské profily (ochrana dat s využitím hesla).


Teletext v České televizi (doplněno redakcí satCentrum)

„Teletext byl první aplikací technologie HbbTV v České republice, kterou Česká televize vysílá už od května 2012,“ vysvětluje produktový manažer televizních platforem Jan Zeman a dodává: „Díky této technologii i Teletext získává nové uživatele. V současné době využívá tuto formu prezentace teletextových dat cca 50 až 60 tisíc unikátních uživatelů. Počet zobrazených stránek činil jen za prosinec loňského roku 3 milióny 886 tisíc. To jsou klíčové důvody, proč Česká televize přikročila k inovaci klasického informačního zdroje i v moderní technologii HbbTV.“


Závěr

Teletext je sice v mediálním prostředí něco jako dinosaurus, avšak ještě naprosto nepatří do starého železa. Možná, že je to také jeho jednoduchým uspořádáním bez jakýkoliv ozdobných prvků, které jej činí atraktivním i dnes. Jednoduše se soustřeďuje na skutečně podstatné věci a na nejvyšší rychlost (Top-Speed). Je to právě to, co se dnes ještě počítá a co činí teletext stále ještě atraktivní. Teletext je důležitý i dnes. Vidíme to i ve skutečnosti, že si nyní nachází cestu i do služeb živého streamingu.


S využitím zdroje: Thomas Riegler a Felix Ritter, Digitalfernsehen.de, 24. 8. 2024, volně upraveno a doplněno; ilustrační obrázek - letos inovovaný Teletext ČT)