Dnes, 8. 6. 2010 otiskl Českobudějovický deník článek Vladimíra Majera Nevidí televizi, neplatí, který informuje o zajímavé kauze rakouského občana, který přestaplatit koncesionářské polatky, protože přestal přijímat programy veřejnoprávní televize.


Účastnické poplatky veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi musí podle Nejvyššího správního soudu Rakušané platit jen tehdy, mají–li k dispozici celou nabídku programů ORF. Stížnost k soudu podala salcburská advokátní kancelář. Jeden její klient už nemohl přijímat se starým digitálním receiverem se starými kartami ORF vysílané „základní“ programy ORF 1 a ORF 2. Přestal proto platit poplatky.

Soud mu dal v roce 2008 zapravdu, ale servis poplatků ORF nadále trval na tom, že musí platit dál, protože i bez nových karet receiveru může dál přijímat speciální programy ORF 2 Europe a ORF Sport Plus. „To ale nyní Nejvyšší správní soud odmítl,“ napsal v úterý linecký deník OÖN. Poplatky podle soudu musí platit jen ten, kdo má při vybavení předpokládanou technikou k dispozici celý balíček programů ORF.

„Ze zákona má ORF zajistit mimo jiné dva celorakouské televizní programy, tři celostátní a devět zemských rozhlasových stanic,“ píše deník. „Když to nezajistí, nemusí být placen ani poplatek,“ řekl soud.

Šéf komunikace ORF Pius Strobl k tomu uvedl, že při současné různosti přijímací techniky by bylo nejspíš smysluplné zavedení paušálního televizního poplatku, jako je tomu v Německu. Osvobození od něj by muselo být podloženo sociálními důvody.


Zdroj: Vladimír Majer, Českobudějovický deník, 8. 6. 2010