S terestrickým příjmem digitálního signálu přichází významné i zajímavé úkoly i pro odborníky z oblasti obchodu. Odborné vysvětlení je velmi zapotřebí.

Co to přinese pro tři miliony spolkových domácností přijímajících ještě terestrický signál? Nebo pro 147 000 (7,4%) Berlíňanů? Jednoduše vypnout (analog), jak si předsevzala Sat1 v Badensku-Wűrtenbersku a Sasku a jak dokonce zamýšlela společnost ORB ve velké části Braniborska? „Pro nás v Braniborsku se objevily pochybnosti, zda-li toto terestrické vysílání zavedeme, neboť jsou kraje, kde máme zaznamenaný 0% analogový terestrický příjem, to znamená, že tam nás už nikdo nepřijímá na klasickou anténu,“ řekl nedávno Hans-jűrgen Rosenbauer, intendant společnosti ORB. Ovšem předseda ARD Fritz Pleitgen předpokládá, že se digitální pozemní vysílání s velkou pravděpodobností prosadí. „S DVB-T má veřejnoprávní a soukromý sektor skutečně nové možnosti divákům nabídnout více, než bylo možné v minulosti.“ A Jűrgen Doetz, předseda ProsiebenSat1 Media AG, vítá to, že se zavedením digitálního pozemního vysílání v Berlíně bude více nabídek přenosných a mobilních přijímačů, to znamená nový rozmach terestrického příjmu. „Nový obsah pro digitální terestrické kmitočty je spojován s technikou UMTS a s otevřením zcela nových budoucích perspektiv. A s digitálním terestrickým vysíláním rozvíjíme i sílu a výkonnost alternativ, kabelového a satelitního příjmu. Tato technika přenosu bude také částí strategie proti nekoordinovanému experimentování kabelové televize.“

Ale ještě nikdo neumí říci, jak se DVB-T set-top-boxy spolu s malou pokojovou anténou budou prodávat nebo v jakém množství se bude instalovat přijímací zařízení v automobilech. Pro řidiče taxíků a pohotovostí s dlouhými prostoji je to v každém případě ideální investice, bude spojena i s navigačním systémem. Podle marketingových výzkumů z NRW a Berlína zajímá se o tuto techniku 70 % respondentů. Právě opouštění kabelového příjmu a „uvolnění se“ od kabelů (přívodů) bez nutnosti instalace zásuvek zdrojů bude výhodou. Při stacionárním příjmu televize však může připadnout asi sotva více než 15 % podílu trhu také DVB-T, při dvou a třech přístrojích to bude ale vypadat jinak, především u integrovaných řešení, která disponují také dvanácti voltovým napájením. Mobilní příjem také s multimediálními službami rovněž umožní zajímavé aplikace, tady je nutná odborná rada se vším všudy.

DVB-T – odpověď na mnoho otázek
Terestrický digitální příjem prostřednictvím DVB-T (Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je v německém hlavním městě již několik let vždy velmi předkládaný a demonstrovaný. Také severoněmecký pilotní projekt může přinášet informace mnoha zájemcům o tuto problematiku a je možné se podívat v jedoucím autobuse nebo tramvaji na dokonale stabilní televizní obraz, který Vás nadchne. Instalovaný pilotní systém je jedna věc, ale zprovoznit systém pravidelného vysílání DVB-T je věc jiná.

Komplikované jsou fáze přeměny od pilotního systému k pravidelnému provozu. Již nyní probíhá v Berlíně testovací provoz s 21 digitálními programy, ale jen s velmi nepatrnými výkony a pokrytím. „Chceme-li však využít skutečně všechny televize, potřebujeme výkonnější vysílače, když je budeme používat ještě také pro analogové televize,“ řekl Dr. Hans Hege, ředitel Mediálního ústavu Berlin-Braniborsko (MABB) na slavnosti dne 13. února tohoto roku. Tehdy byla totiž podepsána „dohoda o převodu na digitální televizní vysílání v oblasti Berlina-Postupimi.“ A toto je také pro Berlíňany potvrzením konce analogového a začátku digitálního vysílání s venkovními a pokojovými anténami s odpovídajícím signálem.

Tři kroky v Berlíně-Braniborsku
Přechod se má uskutečnit ve třech krocích:

- První krok učiní Pro7. Tato společnost dá k dispozici v říjnu či listopadu svou analogovou frekvenci s velkým výkonem (44. kanál) a bude vysílat na 47. kanálu s menším výkonem, kanálu, do té doby využívaného společností RTL2. Po digitalizaci budou na 44. kanále šířeny mimo jiné hned čtyři televizní programy, a to RTL, RTL2, Sat1 a Pro7.

Aby digitální technika nerušila velmi vzdálené analogové vysílače s podobnou frekvencí, v červenci 1997 bylo ve smlouvě z Chesteru stanoveno, že digitální vysílač bude smět být provozován jen s jednou pětinou až jednou desetinou analogového výkonu. Proto mohou být provozovány v příštích pěti až šesti letech dokonce i výkonné vysílače jen s omezeným výkonem – do té doby až bude revidován stockholmský plán přidělení kanálů (frekvencí) z roku 1961.
Do obchodu přichází set-top-boxy DVB-T ještě před vánočním obdobím. Malé tyčové antény jsou schopné umožnit příjem uvnitř objektu, a to i v oblasti příjezdových silnic k dálnici města. „S anténou umístěnou na střeše je možné zajistit příjem DVB-T třeba až na východní a západní zemské hranici Braniborska“ – v to přinejmenším doufá intendant ORB Rosenbauer. Bude to pak nabídka pro 74 % obyvatel Braniborska.

- Druhý stupeň přeměny je plánován na jaro 2003 – všechny velké analogové vysílače budou digitalizovány. Společnost RTL a skupina pana Kircha mohou nyní realizovat na vlastních kanálech jeden „multiplex“ se čtyřmi programy.

ARD bude využívat dva kanály a ZDF jeden s různými programy. Na polovinu roku zůstanou dodatečně v éteru analogové programy ARD, ZDF, ORB a SFB až také i ty budou odpojeny.
- Nejpozději k veletrhu IFA 2003 by měly skončit veškeré analogové vysílače, tedy zřejmě dříve než stanoví tuto dobu spolkový kabinet na doporučení Iniciativy digitálního rozhlasu (IDR). Rok 2010 měl být potom teprve rokem jejich vypnutí.

Aby mohly veřejnoprávní ARD a ZDF co nejdéle vysílat analogově, má spíše historický základ: využívají asi 80% veškerých kmitočtů v Německu a přiměřeně tomu mají co ztratit. Kromě toho má ARD a ZDF za povinnost pokrytí území základním rozhlasovým vysíláním. Aby se to nedotklo rozsahu terestrické analogové televize, měl by být o tom uvědomen pan ministerský předseda spolkové země v (šesté) pozměňovací rozhlasové státní smlouvě pro digitalizaci v „normou předepsané úpravě“. Potom budou ve společnosti ARD sjednoceny přípravy, ke kterým jsou oprávněné ZDF a Deutschlandradio , „k přiměřeným podmínkám postupného zásobování signálem terestrického analogového vysílání, umožnění nepřerušované výstavby a přidělení digitálních terestrických kapacit přenosu.“ Tím by neměl pak žádný divák právní nárok na analogové terestrické vysílání. Tento smí být též stěží zrušen, i když není vysíláno „jen“ dvanáct, nýbrž čtyřiadvacet televizních programů. Kromě toho jsou ještě předpokládané multimediální služby pro mobilní příjem, částečně i se zpětným kanálem pro mobilní rádiové sítě.

V časovém horizontu od roku 2001 až do roku 2004 může jen sama televize ARD na tuto přípravu přibližně čerpat částku až do výše 144,1 miliónů DM a společnost ZDF do výše 72,1 miliónů DM. Tyto částky budou oznámeny Komisi přípravy finanční potřeby Ústavu rozhlasu (KEF) a budou také skutečně dány k dispozici. Ale i soukromé společnosti budou moci tohoto zdroje financí využívat. „Zemský mediální ústav obdržel během minulého roku celkem 259,3 miliónů DM a z toho také může financovat přeměnu na DVB-T,“ řekl obchodní vedoucí KEF Horst Wegner.
Terestrické vysílače jsou pro ARD a ZDF zvláště důležité, poněvadž tyto vysílače umožní třetí nezávislé vysílání. U satelitního a kabelového vysílání má ještě možnost účastnit se toho příslušný provozovatel.

Na omezeném prostoru bude následovat přebudování na DVB-T i v jiných spolkových zemích. V Bavorsku, v Severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku a Středním Německu se teprve rozbíhají projekty. Nejpozději v roce 2006 pravděpodobně nebudou už žádné analogové vysílače. Ale u těch bude teď beztoho stále dále snižován provoz.

Proto měla vrátit televize Sat.1 v Bádensku-Wűrttembersku a Sasku svou licenci pro zemskou terestrickou síť vysílačů – kvůli nedostatečnému pokrytí. Ostatně ještě není jasné, co se stane s kmitočty. Dočasné používání analogových frekvencí není přinejmenším vyloučené.


Zdroj: rfe (radio fernsehen elektronik) č. 4/2002, Verlag technik Berlin, Műnchen, ročník 51, s. 19 až 22, přeložil: Petr Miklík

pokračování >>