Pokračujeme v sondě německého autora - Co přinese digitalizace pro tři miliony spolkových domácností přijímajících ještě terestrický signál? Jsme již na digitál dostatečně připraveni? V Německu tvrdí, že aspoň výrobci mají už dnes terestriální digitální set-top boxy již téměř hotové.


Není ještě všem problémům konec:
Celosvětově bude DVB-T vysíláno především v UHF pásmu (470 až 862 MHz, 21. až 69. kanál), přičemž šířka kanálů je 8 MHz. Jen Austrálie, Itálie a Německo budou používat také pásmo VHF III (174 až 230 MHz, 5. až 12. kanál, šířka kanálů 7 MHz). Mnoho přístrojů je nyní určeno jen pro pásmo UHF a to je přece problém. „Proto vyvíjíme již nyní „multistandardní“ tuner, ten nabídneme veškerému průmyslu,“ říká Veit Armbrűster, manažer R&D Thomson Multimedia. Takový tuner bude od léta a snad od října budou kompletní přístroje i se zásuvnou kartou PC.

Firmy Galaxis a Technotrend již veřejně vyhlásily, že budou mít k dispozici přijímače DVB-T za cenu 199 EUR, s příslušně vyšší cenou set-top-boxy s integrovaným CI (Common Interface), tyto jsou připravené pro kódovací systémy.

Firma Panasonic zanedlouho představí první prototypy mini set-top-boxu, které snad později budou ve dvou verzích: jednoduchá verze by měla stát 179 EUR, zatímco u komfortních modelů byla určena částka 199 EUR. Zajímavé je to, že přijímače mohou vystačit s napájením dvanácti voltů, tak mohou být užitečné při všech aplikacích v mobilním nasazení. V té době již budou rozmanitá řešení digitálních paketů a bude propagována příprava. Taktéž i technika MHP bude muset být vyzkoušena – k tomu budou vyvíjené služby mezi jiným u televizních společností WDR a ZDF.

Firma Grundig přijde na trh se set-top-boxy teprve začátkem druhé poloviny roku 2003, předtím taktéž nabídne komplet (s pásmem VHF) zákazníkům OEM.

Ani pro firmu Philips DVB-T není v této době tématem, na které by měl vývoj vyčkávat a od srpna bude firma nabízet set-top-box s technikou MHP, ovšem jen pro satelitní příjem.

Také u firmy Sony je zájem o DVB-T ještě otazníkem. V každém případě, v tomto roce firma nemá v kalendáři žádný termín.

U firmy Sharp uvažují o zásuvném DVB-T modulu pro LCD televizory. Ovšem také i s přihlédnutím k formátu 16:9 a pásmu VHF a také budou mít integrovanou anténu.

Firma Humax nedávno ohlásila svůj set-top-box s označením CI – 5100T se dvěma šachtami CI, který by chtěla dodávat od podzimu, pak jistě i všemi frekvenčními rozsahy.

Firma Nokia přijde na počátku se svým modelem MediaMaster a s modelem podobným laptopu.

Problémy jsou řešitelné
Až budou digitální programy vysílány ve formátu 16:9, a budou připojeny vhodné televizní přijímače, zobrazení (promítnutí) se uskuteční v originální kvalitě, všech 576 aktivních řádků bude reprodukováno, interpolace jako u analogového příjmu (bez dekodéru PAL plus) není nutná. Ostatní musí ještě před tím vykonat vysílač.

Nesnadná je i otázka antén.
Pro UHF pásmo je to malá tyčová anténa a taktéž plochá anténa postavena v designu knihy, ovšem jen pro pásmo UHF. Nyní se proslýchá, že bude přihlédnuto i k pásmu VHF. To není vůbec lehký úkol. „V Berlíně by se měl pátý a sedmý kanál použít také pro DVB-T, ale ještě nemůžeme poskytnout pro tyto kanály žádné malé antény,“ musí přiznat Rudolf Brandstädter, zástupce pro výrobu společnosti Kathrein. „Ale se zvýšeným úsilím pracujeme na této problematice.“ To bylo sotva odpovědné, až budou na jaře roku 2003 přístroje bez pátého a sedmého kanálu pásma VHF, důležitého pro Berlín. Potom by totiž nebyly k dispozici stanovené výrobky.

Programová nabídka a průmysl výroby přijímačů DVB-T jsou společně hnacím motorem mobilního příjmu. Vedle set-top-boxů budou provozu také PDA, PC zásuvné karty a integrovaná řešení. Ovšem oblast Berlína-Braniborska nemůže při zavádění digitálního terestrického vysílání všech televizí zůstat osamocena, již brzy budou následovat jiné pilotní projekty v Dolním Sasku, Středním Německu, Bavorsku a Porýní-Vestfálsku, jen v roce 2003 by se mělo prodat prvních sto tisíc set-top-boxů.

rfe (radio fernsehen elektronik) č. 4/2002, Verlag technik Berlin, Műnchen, ročník 51, s. 19 až 22, přeložil: Petr Miklík