Dnes volně navazujeme na příspěvek DVB-T v Německu před startem shrnutím kladů a záporů terestrického digitálního vysílání.

Digitální pozemní televize vykazuje známky nekonečné záležitosti. Z toho vyplývají výhody a nevýhody tohoto přenosového systému. Systém DVB-T před svým pravidelným provozem směřuje do Berlína a Braniborska. Popíšeme zde argumenty pro a proti této službě.

Klady DVB-T

+ DVB-T je systém, který je standardizovaný úřadem ETSI, je to celoevropský, normovaný, přenosový systém. Proto se přijímače pro DVB-T, DVB-S a DVB-S liší jen v přijímací části, zatímco zpracování přenosových toků je ve všech případech stejné. To má příznivý účinek na vývoj, výrobu a cenu přijímačů.

+ Systém DVB-T je rovněž tak vhodný pro programy a služby a umožňuje nepohyblivý (stacionární), přenosný a pohyblivý (mobilní) příjem. Přitom je úsporný z hlediska kmitočtů, je možné realizovat síť vysílačů na stejném kmitočtu.

+ DVB-T je odstupňován pro různou kvalitu příjmu, např. lepší než systém PAL, ale také méně (např. systém VHS).

+ Pro příjem také uvnitř budov postačí krátká prutová anténa. Tím odpadne montáž a seřízení antény.

+ Při bitové rychlosti od 12 až do 16 Mbit/s netto každý kanál může přenést až čtyři programy. To umožní vymezenou (místní až celoplošnou) oblast pokrytí.

+ DVB-T umožní více programů a služeb než analogová terestrická televize. Přitom se přihlíží i k zajištění národních zájmů, protože informační sítě nemohou být ovlivněny zvenčí.

+ Náklady na DVB-T jsou (i pro spotřebitele) příznivé, poněvadž se bude muset zakoupit jen přijímač (včetně antény) a nevzniknou náklady na montáž a instalaci jakož i provozní náklady. Systém DVB-T právě při přenášení přijímače umožní také navigaci, generovanou ze systému v datovém toku, zahrnující servisní informace. Přijímače DVB-T mají velký potenciál odbytu, což je rovněž důležité pro průmysl a obchod.

+ Příjem bude možné realizovat také prostřednictvím mobilního telefonu, PDA atd. Díky důmyslnému marketingu může DVB-T získat velké množství nových účastníků pro příjem pozemní televize.


Zápory DVB-T

- DVB-T není kompatibilní s analogovou terestrickou televizí. Proto potřebuje účastník nový přijímač.

- Rozsah pokrytí DVB-T je sice naplánován, avšak závazně není určen.

- Pro zavádění DVB-T existuje sice Iniciativa digitálního rozhlasu spolkové vlády, avšak ještě neexistuje žádné politické rozhodnutí spolkového parlamentu.

- Také chybí odhlasovaný koncept pro zavádění DVB-T. Tak například veřejnoprávní programový provozovatel vidí potřebu celoplošného pokrytí, zatímco soukromý provozovatel chce z ekonomických důvodů pokrýt jen územní aglomerace.

- Navíc jsou pro pokojový příjem vyžadovány ještě značně vysoké technické náklady na vysílací sítě.

- Počet uživatelů DVB-T bude moci být dosažen je za předpokladu, opustí-li uživatelé jiné platformy, neboť celkový počet televizních účastníků je konstantní.

- Výše zmíněnému chybí dostatečná osvěta mezi veřejností zaměřená na potenciální uživatele DVB-T, neboť ani uživateli není jasný, zřejmý přínos systému DVB-T. Zavádění DVB-T vyžaduje nejdříve jednorázové investice na straně vysílání a příjmu. Soukromý provozovatel, či ten který nabízí služby, provozovatel multiplexů a provozovatel vysílacích sítí může dosáhnout úspory nejdříve ve střednědobém horizontu. Pro interaktivní služby bude nezbytný zpětný kanál na nějaké jiné platformě.

- Přijímače DVB-T budete shánět v obchodech jen velmi těžko.

- Není ani zajištěno použití kanálů nad K60, chybí transparentnost nákladů provozu vysílacích sítí.


Shrnutí

I když se jeví souhrn argumentů proti zavedení DVB-T velmi rozsáhlý, tak to ale neznamená, že proto zavedení DVB-T zůstane nedosažitelné. Díky systematické práci na příslušných problémech bude možné nalézt odpovídající řešení úplně pro všechny zúčastněné. Ostatně tak to předpokládá dodatečné svolení k přípravě, neboť systém DVB-T není žádný „osamělý běžec“. Přechod od analogové terestrické televize k digitální DVB-T naproti tomu představuje ale hospodářský a technologický požadavek.


rfe (radio fernsehen elektronik) č. 5/2002, Verlag technik Berlin, Műnchen, ročník 51, s. 16, přeložil: Petr Miklík