Již v roce 1995 byl v Německu zahájen pilotní projekt DAB, který téměř ve všech oblastech směřoval k pravidelnému vysílání – avšak nikdo jej neposlouchá. Nebo že by ano?



Tvrdí se, že systém, který má být nástupcem klasického rozhlasu má být DAB, leč jeho přijetí je velmi nepatrné. Jen asi 50 tisíc přijímačů má být v německých domácnostech, eventuelně vestavěno v automobilech a osobních počítačích PC, což jistě až dosud není žádný velký úspěch. K váhavé podpoře od soukromých provozovatelů prostřednictvím Úřadu pro média spolkové země Berlín-Braniborsko se nyní vyjádřil i Zemský finanční (účetní) dvůr obou spolkových zemí. A Svaz soukromých provozovatelů kabelové sítě vystoupil jako odpůrce subvencování (dotací), s tím jednoduše souvisí i systém DVB-T, a nyní již požadují, aby obě nová média nebyla dotována.


Rozdílné zájmy

Digitální rozhlas DAB podporují (popř. podporovaly) různé zájmové skupiny. Podpůrnou roli nejprve převzal průmysl, později politici. Především z důvodu úspory frekvencí by měly být zahájeny přesuny v pásmech AM a FM. Německé ministerstvo pro ekonomiku konečně očekává podněty pro rozvoj a podporu inovací – ne naposledy kvůli téměř nevyužitému evropskému průmyslu výroby přijímačů: muselo by být přece v dlouhodobé perspektivě vyměněno všech 220 až 250 miliónů VKV přijímačů.

Tedy je možné se tázat, proč se průmysl výroby přijímačů intenzivně nezabývá prodejem přijímačů. V nejlepším případě má několik producentů ve své nabídce jeden nebo dva výrobky DAB. Automatismus (rutina) v oblasti DAB, tedy sériové vybavení všech přijímačů střední a vyšší kategorie (pokud jde o cenu přístroje) přijímacím dílem DAB, bylo mělo jistě vytvořit větší tlak na trh a vyšší možnost přijetí systému ze strany provozovatelů. Díky rychlé digitalizaci se v oblasti mediální politiky očekává ještě větší rozmanitost nabídky, přičemž je docela sporné, zda se využije „úspěšný recept“ simulcast (souběžně – analog a DAB) nebo multicast (výlučně - DAB). Při provozu simulcast by musely být nabízeny především technické výhody (např. doplňkové funkce), při provozu multicast nové exklusivní vysílání DAB. „V systému vysíláme především programy, které se nevysílají v analogovém VKV,“ řekl pan Herbert Tillmann, technický ředitel bavorského rozhlasu. „Simultánní provoz není možné rozhýbat k přebudování.“

Na rychlé digitalizaci mají zvláštní zájem především provozovatelé sítí, když se nebrání tomu, provozovat síť podstatně ekonomičtěji. Od digitalizace si také slibují nové typy nabídek a obchodování, to bylo možné shlédnout i na veletrhu IFA v Berlíně. Především mladé mediální společnosti mají snadnější přístup k různým způsobům šíření signálu, přičemž při pouhém využití systému DAB se zřejmě neklade tak velký důraz na náklady. Při financování mediální společnosti čistě z reklamy, to však vypadá jinak, poněvadž je nutno brát v úvahu i působení konkurence na trhu právě tak jako „bitvu o hlučnou reklamu“.

Poněvadž se dosah jednotlivých nabídek ve stále menším celku tříští a tlak konkurence na reklamním trhu se stupňuje, financování provozu simulcast se stává komplikovaným. Uživatel DAB chce více programů, lepší programy, technicky lepší kvalitu a vyšší uživatelský komfort, přičemž všechno podstatné nesmí být dražší než srovnatelný přijímač VKV.


Aktivity DAB v Německu

Na podporu aktivit v oblasti DAB byla od roku 1990 až do 30. 9. 1998 ustavena platforma DAB. Jako nadřazené grémium dnes existuje Iniciativa digitálního rozhlasu IDR, společně koordinovaná, spolkově a zemsky. Její vytvoření se odvozuje z usnesení spolkového kabinetu ze dne 17. 12. 1997. Přitom ministerský předseda již dne 25. 3. 1993 prohlásil, že technický systém DAB je „důležitý vývojový krok v oblasti rozhlasu“ – se stěžejním průmyslově politickým významem. A dne 22. 2. 1995 to bylo uvedeno v Memorandu k úmluvě o spolupráci průmyslu (výroby přijímačů), provozovatelů sítí, veřejnoprávních a soukromých provozovatelů a také správy kmitočtů. Již tenkrát chyběla jedna zcela významná instance – obchod.

Již v roce 2010 by měla digitální rozhlas využívat většina posluchačů, takže pak by analogové rozhlasové vysílání mohlo skončit až v roce 2015. Ministerský předseda dne 15. 6. 2000 rozhodl, že zavedení digitální televize „nesmí zastavit ani omezit zahájený pravidelný provoz DAB ani potřebný vývoj při volbě alternativy ve prospěch DAB“.

To všechno jsou pouhé plané řeči? Nikoliv, došlo jen ke změně bezvýznamných okolností. Vyhodnocení situace na trhu a konkrétní stanovení časového plánu přechodu z analogového na digitální vysílání by se mělo provést pravděpodobně v současné době po veletrhu IFA 2003. Vždyť přece v Německu je již pokrytí signálem DAB na úrovni asi pro 80 % obyvatel, avšak stěží si toho někdo všimne.


Zdroj: rfe (radio, fernsehen, elektronik), 9/2003, s. 54 a 55, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno


dokončení příště