Již v roce 1995 byl v Německu zahájen pilotní projekt DAB, který téměř ve všech oblastech směřoval k pravidelnému vysílání – avšak nikdo jej neposlouchá. Nebo že by ano? V druhé části se podíváme na nabízené programy a také na přijímače.


Příliš vysoké náklady na vysílání?

Ekonomický svaz VPRT jasně zjistil, že náklady na vysílání jsou nepřiměřeně vysoké. Celoplošné vysílání programu DAB nyní sice stojí asi 4,5 miliónů EUR za rok, zatímco za program VKV je to 10 až 20 miliónů EUR. Jenže v tom prvním případě přijde pokrytí na jeden finální přístroj jedním programem asi na 90 EUR za rok, v druhém případě na 4 až 8 centů. Pro celoplošné, zemské vysílání digitálního rozhlasu v celém Hesensku se musí počítat s asi 450 tisíc EUR za rok, pro Bavorsko 700 tisíc EUR. Pokud jde o náklady, je tak DAB výjimečný případ, příjem ze služby DAB nelze očekávat.

Příznivé náklady na finální více normový přijímač lze zaplatit jen stěží. Naděje, které byly spojeny s veletrhem IFA 2001, se též nevyplnily. Odbyt přijímačů se stále stejně jeví jako dlouhodobý, vleklý problém. Jen ve velmi málo obchodech se bude přijímač DAB prezentovat, aktivní prodej neexistuje, zájemci si potřebné informace musí vyhledat na internetu. VPRT tudíž kritizuje marketing a prodej finálních výrobků digitálního rozhlasu. „Přiměřeně k ekonomičnosti, musí hospodářské sdružení - jako je VPRT, systém digitálního rozhlasu v této době jasně odmítnout,“ tolik jejich krédo. Do projektu bylo od roku 1987 vloženo asi 380 miliónů EUR, přičemž výdaje soukromých provozovatelů do běžného programu a rovněž do dodatečných služeb a provozu vysílací sítě DAB započítány nejsou.


Jaké jsou nabízeny programy

V Německu dosavadní dotace (prostředky na podporu DAB) Úřadů pro média spolkových zemí budou vyčerpány, částečně je tomu tak již nyní. Jak uvedl ředitel Úřadu pro média spolkové země Berlín-Braniborsko MABB Dr. Hans Hege, na podporu DAB soukromých rozhlasových společností úřad MABB vložil 6 miliónů marek. Nicméně se již mnoho licencí pro DAB vrátilo zpět. V Berlíně a Braniborsku to byly: r.s.2; Energy 103,4; RTL 104,6; Hit-Radio, RockIT-Radio, Spree-Radio a RockFM 87,9. Naproti tomu ještě zůstávají:

RBB-Radio1, BB Radio, DW Radio, FRITZ DAB, RBB InfoRadio, RBB MultiKulti, RadioKultur, 88acht, WDR2, Antenne Brandenburg, BB Radio, DeutschlandRadio, Deutschlandfunk.

Ve vysílání v oblasti informací, kultury a zábavy tedy není žádný problém, pouze se ne vždy obsáhne tzv. vkus masového posluchače. Nové formáty byly slibovány ku příležitosti veletrhu IFA, především služby, které nejsou v „obvyklém“ rozhlasovém vysílání.

I veřejnoprávní vysílatel váhá. „Nic nenaznačuje přijetí (systému DAB) u našich posluchačů,“ řekl nedávno předseda ARD pan Jobst Plog. „Levné (cenově výhodné) přijímače dosud nejsou na trhu k dispozici. Zda se díky dodatečným službám nebo nabídce programů dá zajistit motivace výhradně pro DAB, pro přechod (z analogového vysílání), se ukazuje býti pochybné.“


Jaké jsou nabízeny přijímače DAB

DAB už tedy nemá v Německu žádné vyhlídky? Naprosto ne! Velká konkrétní informační kampaň „ve prospěch DAB“ měla zákazníky informovat a prodejce opět povzbudit k aktivní prezentaci. Nikoliv naposledy musí výrobci nabídnout levné (cenově přiměřené) přijímače.

Cena přijímačů v kategorii pro domácnost, pro automobil a přenosných se jen velmi pomalu snižuje. Před několika málo týdny začala firma Blaupunkt expedovat svůj nový model autorádia Woodstock DAB 53 s cenou 580 EUR, s doplňkovým přehrávačem MP3 a možnosti záznamu na MMC. Špičkový přístroj DAB pro domácnost je od firmy Restek AG a stojí 2700 EUR (bez tuneru VKV).

Digitální rozhlas poskytuje velmi dobrou kvalitu zvuku, technicky s vyšším frekvenčním rozsahem a přesně určeným rozpětím dynamiky. DAB je zajímavý zvláště pro autorádia, především z důvodu stabilního příjmu. Na veletrhu IFA byla velmi zajímavá expozice IMDR (Iniciativy marketingu digitálního rozhlasu) a World DAB, snad i pro prodejce.


Zdroj: rfe (radio, fernsehen, elektronik), 9/2003, s. 54 a 55, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno