Během příštích 7-8 let analogové vysílání v České republice skončí a nahradí ho vysílání digitální. Jde o poměrně složitý manévr, který se dotkne každého občana, protože současné televize či rádia nedokážou digitální signál zpracovávat. Ovšem ve finální fázi by digitalizace měla zajistit, že místo současných 4-5 programů jich budou mít diváci k dispozici desítky, přitom v podstatně vyšší kvalitě.


Přechod se nedotkne pouze posluchačů. Podstatně změní postavení provozovatelů, zejména tím, že na trh s televizní reklamou vstoupí víc hráčů. Podpoří se tím konkurenční prostředí. Ministr informatiky Vladimír Mlynář prohlásil, že postupné spouštění digitálního vysílání by mělo začít koncem příštího roku. V médiích se občas objevuje kritika, že ČR v přechodu na digitalizaci zaostává.

Zkušenosti některých evropských zemí však ukazují, že se spěch nevyplácí. Např. ve Velké Británii ztroskotal projekt privátního digitálního vysílání pro nezájem diváků, který byl zčásti způsoben tím, že vysílání mohlo přijímat pouze na 60 % domácností.

Iluzorní se ukázala i cesta placené televize - při postupném náběhu, kdy divák má na počátku k dispozici pouze několik programů, zájem o placené kanály nestačí k jejich ekonomickému provozování. Po trpkých zkušenostech s nedokonalým právním prostředím v duálním systému je proto třeba předem připravit rámec pro digitální vysílání tak, aby ho nebylo nutné neustále měnit. To je také hlavní požadavek investorů.

V koncové fázi by v ČR mělo být k dispozici přes 20 celoplošných televizních a desítky rozhlasových programů. Ovšem náběh bude pozvolný: začínat se zřejmě bude s 8 programy, a to pouze na části území. Je zřejmé, že společnosti, které na digitální trh vstoupí, budou muset být kapitálově silné, aby dokázaly získat podíl na trhu s televizní reklamou.


Zdroj: (VZ), Ekonom, 23.10.2003