Dne 1. prosince 2003 požádala Česká televize (dále jen ČT) Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o stanovení příslušných souborů technických parametrů vysílání náležících jednotlivým kmitočtům zemské digitální vysílací sítě pro šíření dvou celoplošných televizních programů ČT a jejich doplňkových služeb v systému DVB-T ve smyslu §5, písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Učinila tak v souladu s ustanoveními §3, odst. 1, písm. a) a §3, odst. 2, zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením §3, odst. 1, písm. j), téhož zákona.


Zjednodušeně řečeno, požádala o přidělení kmitočtů, umožňujících vysílání souborného datového toku v systému DVB-T s tím, že jeho prostřednictvím bude distribuovat signál programů ČT1 a ČT2 a doplňkových služeb (teletext a služby tomto dokumentu popsané). ČT předpokládá, že bude společně s Českým rozhlasem (dále jen ČRo) provozovat multiplex veřejné služby v systému DVB-T, v jehož rámci budou šířeny programy obou vysílatelů a jejich doplňkové služby.

Bez ohledu na personální změny vrcholového managementu ČT od roku 1998 nepřetržitě deklarovala a deklaruje svůj cíl provozovat v systému DVB-T digitální multiplex veřejné služby. Podrobný projekt, který je v souladu s Koncepcí přechodu na digitální vysílání v ČR, schválenou Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v červnu 2000, připravila ČT už v listopadu 2001. Parlament jej obdržel v březnu 2002 jako přílohu Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2001.

Cílem ČT je ve spolupráci s ČRo sestavovat výsledný datový tok v té podobě, v níž bude distribuován koncovým uživatelům, televizním divákům a rozhlasovým posluchačům, a mít – tak, jak je tomu v analogovém televizním a rozhlasovém vysílání - přiděleny kmitočty, jejichž prostřednictvím bude signál multiplexu vysílán. Přitom ČT, která sestaví vlastní datový tok DVB-T, vybere v rámci veřejné zakázky poskytovatele služby (provozovatele zemské digitální vysílací sítě), který zajistí přenos datového toku k divákovi. Veřejná zakázka bude podléhat zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tento postup zaručuje divákům nejvyšší dosažitelný komfort služby za nejnižší cenu; každé jiné řešení je pro vysílatele a ve výsledku i pro diváka dražší a komplikovanější. Jde o řešení, které je pro diváky a uživatele služeb ČT nejvýhodnější, neboť

• poskytuje záruku kvality, úplnosti a technického komfortu služby televizním vysíláním a doprovodných služeb a prostor pro jejich rozšiřování v návaznosti na vývoj technologií;

• je po právní i technické stránce nejjednodušší, jednoznačně určuje odpovědnost za obsah multiplexu a usnadňuje jeho kontrolu.


Výše popsané řešení vychází z platné české legislativy a nevyžaduje žádné její změny. Znamená urychlení vstupu České republiky do první fáze přechodu na pozemní digitální vysílání a vychází z pozitivních zkušeností těch zemí Evropské unie, v nichž rozhlasové a televizní stanice veřejné služby standardní vysílání v systému DVB-T již provozují.

V roce 2001 představila ČT veřejnosti záměr rozšířit programovou nabídku o zpravodajský a publicistický televizní kanál ČT3 a vzdělávací a dokumentární televizní kanál ČT4. Přechod na zamýšlenou strukturu čtyř kanálů však ČT chápe nikoli jako změnu skokem, ale jako plynulý proces. Proto ani finanční nároky na zavedení pozemního digitálního televizního vysílání v multiplexu veřejné služby nevzrostou skokem, ale plynule, v závislosti na postupném rozšiřování služeb televizním divákům.

ČT počítá s tím, že bude s minimálním časovým odstupem od zahájení vysílání multiplexu veřejné služby nabízet v té části datového toku, kterou později využije pro nové televizní programy, několikrát denně aktualizované regionální zpravodajství. Toto vysílání bude představovat významnou doplňkovou službu s mimořádnou hodnotou pro jednotlivé regiony České republiky. Pokud ČT získá kmitočty pro šíření signálu ČT1 a ČT2 v digitální podobě v lednu 2004, pak tuto službu začne poskytovat už na podzim 2004.

V digitálním vysílání se neoddělitelně prolínají programové (respektive obsahové), technické a ekonomické aspekty, jak to odpovídá provázanosti vysílání prostřednictvím digitálního multiplexu DVB-T. Pokud by ČT neměla spolu s ČRo provozovat digitální multiplex veřejné služby, ztratila by možnost využívat charakteristickou vlastnost statistického multiplexu, totiž jeho flexibilitu a variabilitu. Pro příklad:

• Televiznímu vysílání veřejné služby náleží typická úloha zprostředkovat přímé televizní přenosy z olympijských her. Využití technických vlastností multiplexu umožňuje po dobu trvání těchto her rozšířit programovou nabídku o další kanál. To však znamená náročnou koordinaci zbývajících kanálů v rámci datového toku tak, aby nedošlo ke snížení kvality jejich přenosu. Takové zacházení s digitálním multiplexem však nelze uskutečnit za předpokladu, že ČT nebude sestavovatelem tohoto datového toku a že v jeho rámci budou působit komerční provozovatelé televizního vysílání, jejichž oprávněné zájmy by tím byly ohroženy. Znamená to totiž v době olympijských her zařazovat na ostatní kanály pořady s menším požadavkem na využití datového toku, což je jen obtížně dosažitelné v součinnosti s různými subjekty na jednom multiplexu.

Další oblast, s níž ČT ve spolupráci s ČRo počítá, je doplnění programové nabídky o dodatečné služby, související s obsahem televizního a rozhlasového vysílání. Vedle dnes již běžného teletextu, v digitální podobě rychlejšího, obsažnějšího a zahrnujícího i statické obrazové informace, a vedle rutinně poskytovaných skrytých titulků pro neslyšící, to budou (například) tyto služby:

• Během přenosu jednání z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ČT nabídne prostřednictvím dodatečných datových služeb divákům možnost, aby si vyvolali na obrazovce v textové podobě profesní životopis poslance, který právě hovoří, citáty z jeho předchozích vystoupení na dané téma nebo přehled, kdy a jak tento poslanec hlasoval.

• ČT bude 24 hodin denně prostřednictvím tzv. karuselů poskytovat divákům průběžně aktualizované textové zpravodajství a informace o počasí, obojí rozšířeno o statické obrázky, mapy a grafy.

• ČT bude vysílat (například) vzdělávací pořad o technice a technologiích nebo jazykový kurz. V doprovodných datových službách nabídne k těmto pořadům automaticky další doplňující údaje o tématu, statické obrázky jevů, o nichž se hovoří, data, grafy, schémata nebo třeba tematický slovníček k dané lekci cizího jazyka.

• Jazykovému vzdělávání televizních diváků přispěje ČT mimo jiné i tím, že u převzatých děl (filmů, seriálů, dokumentů) nabídne vedle české verze také originální znění a případně další jazykové mutace.

• ČT významným způsobem napomůže snazší integraci nevidomých do většinové společnosti prostřednictvím zvláštní hlasové služby, poskytující verbální popis obrazových scén, tzv. Audio Description.

• ČT bude v součinnosti s ČRo v rámci digitálního multiplexu veřejné služby v systému DVB-T poskytovat snadno a rychle dostupný informační servis lidem, kteří se ocitli v tísnivé životní situaci (úmrtí člena domácnosti, ztráta zaměstnání, dlouhodobé onemocnění atd.). 24 hodin denně bude mít každý divák k dispozici prostřednictvím televizní obrazovky základní informace o svých právech v těchto situacích a kontaktní adresy, elektronické adresy a telefonní čísla, na nichž získá další podrobnější informace a pomoc. Tato služba má mimořádný význam pro osoby, pro které je televizní přijímač základním zdrojem informací.

Uvedené příklady vycházejí ze zahraničních zkušeností televizních vysílatelů veřejné služby. ČT je nemůže poskytovat za předpokladu, že nebude sestavovatelkou souborného datového toku, multiplexu DVB-T. V takovém případě totiž nebude schopna poskytnout provozovateli multiplexu takové finanční prostředky za zařazení těchto dodatečných služeb, jaké budou nabízet např. loterijní společnosti nebo provozovatelé jiných datových služeb. Kromě toho je nutné si uvědomit, že:

• Přístup diváků k jednotlivým složkám televizního a rozhlasového vysílání a k doprovodným datovým službám v multiplexu DVB-T je zprostředkován elektronickým programovým průvodcem, EPG (Electronic Programm Guide), který pro televizního diváka představuje – zjednodušeně řečeno – jakousi obdobu grafického rozhraní pro uživatele osobního počítače. Provozovatelem EPG je ten, kdo sestavuje souborný datový tok, digitální multiplex. Lze si obtížně představit, jakým způsobem by třetí subjekt sestavoval elektronického programového průvodce tak, aby divákům současně zprostředkoval veřejnou službu v celém jejím rozsahu a přitom nediskriminoval nebo naopak neoprávněně zvýhodňoval provozovatele soukromého televizního vysílání v tomtéž multiplexu.

Ze všech tří základních aspektů, obsahového, technického a ekonomického, je každé jiné řešení než DVB-T multiplex veřejné služby méně komfortní, méně spolehlivé a dražší. Proto ČT upřednostňuje koncepci multiplexu veřejné služby, jak tomu je bez výjimky v evropských zemích, procházejících touto etapou zavádění DVB-T. ČT konstatuje, že platné znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o České televizi jí umožňuje zahájit vysílání programů ČT1 a ČT2 a doplňkových služeb v systému DVB-T na vyhrazených kmitočtech. Proto v souladu s ustanovením §5, písm. j), zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o stanovení souboru jejich technických parametrů. Spatřuje v tom první krok k postupnému vybudování digitálního multiplexu veřejné služby systému DVB-T v České republice.


Zdroj: Pracovní materiál České televize k Návštěvnímu dni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání 7. ledna 2004, uveřejněno na serveru Česká média, 13.1.2004