Tento článek z pera předního českého publicisty, specializujícího se na problematiku digitalizace, jsme obdrželi 7.1.2004 večer k uveřejnění na webu v sekci TV info, která se specializuje na pozemní TV a R příjem, kabelové sítě a internet a také na DVB-T a DAB vysílání. Protože však došlo u provozovatele webhostingu, kde je umístěný tento web k závažnému hardwarovému problému, rozhodli jsme se dočasně tento aktuální článek uveřejnit na webu satCentrum. Teprve nyní, s dvoutýdenním zpožděním uveřejňujeme tento článek zde, protože si myslíme, že vás zajímá, jak postupuje (či spí, jak se může nezasvěcenému zdát) digitalizace v naší zemi..
Dne 7.ledna proběhlo v budově Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v Praze 10 velké, můžeme říci téměř reprezentativní, setkání na téma digitalizace. Jednání proběhlo v rámci tzv. návštěvního dne RRTV. Takto zvolený režim jednání nemá žádný statut oficiálního zasedání a Rada v jeho rámci nepřijímá žádná usnesení či rozhodnutí a nepořizuje se žádný zápis. Přesto bylo téma diskuze/setkání velmi zajímavé a pro všechny účastníky důležité a potřebné. Jednoznačně jde ze strany Rady o pozitivní příspěvek k diskuzi.
Přítomno bylo nakonec možná až nečekaně mnoho účastníků či zájemců o digitální vysílání v České republice. Jednání se kromě Rady zúčastnili zájemci o provozování telekomunikačních služeb spojených s provozem digitálního multiplexu a také zástupci provozovatelů televizního i rozhlasového vysílání. A tento široký výběr, jak se zdá, mohl být nakonec i problémem z hlediska organizace a efektivity jednání. Rada požádala o oficiální stanoviska k jednání také ministerstva kultury a informatiky. Ministr Dostál sdělil Radě názor, že nejprve je nutné schválit koncepci, poté upravit příslušnou legislativu a pak přistoupit k zahájení digitálního vysílání. Ministerstvo informatiky zkrátilo svoji odpověď tak, že jejich stanoviskem je práce prováděná na přípravě digitalizace… (obojí zjednodušeně tlumočeno).
Podle prvních a neformálních reakcí některých účastníků jednání byla diskuze pro šíři diskutované problematiky a počet účastníků možná až příliš nesourodá a poněkud roztříštěná. Někteří zástupci nakonec odcházeli i s názorem, že vybrané otázky a problémy, považované za téměř jasné a vyřešené, jsou nakonec ještě mnohem složitější a nejasnější než se čekalo nebo než byly prezentovány (nebo i naopak). Pochybnosti vyvolávala určitá neujasněnost názorů, což ale nakonec u tak složitého problému není nečekané. Věci by jistě prospělo, kdyby podobná široká diskuze byla spíše dříve a častěji, a ne jen jako poněkud jednorázová akce (což jsem již ve svých příspěvcích připomínal).
K jednotlivým tématům a námětům, které lednová diskuze přinesla, se ještě vrátím a očekávám i prezentaci názorů a stanovisek dalších, především přímých účastníků. Z jednotlivých zaznamenaných problémových okruhů jen velmi telegraficky :
· Česká televize stále trvá na požadavku stát se provozovatelem digitální telekomunikační sítě a zároveň být provozovatelem všech programů v jednom celém samostatném multiplexu (veřejnoprávním) – nyní i v delším horizontu 1-3 roky.
· Digitální rozhlas je uvažován spíše jako doplněk digitálních televizních programů v rámci multiplexu než jako samostatný rozhlasový multiplex (Český rozhlas, stejně jako Česká televize, požádal o digitální licenci).
· Názory se pohybují mezi dvěma polohami – urychlit digitalizaci vs.nikam nepospíchat (a to i mezi členy RRTV).V té souvislosti vznikají otázky, kdo brzdí digitalizaci (zpravidla vždy ten druhý...).
· Provozovatelé digitálních multiplexů jsou schopni zahájit regulérní vysílání cca do 4 měsíců od udělení licencí (České Radiokomunikace již licenci pro multiplex mají, další by ji měli získat v dohledné době).
· Komerční televize jsou připraveny aktivně se účastnit digitalizace.
· Český Telecom předpokládá svoji účast v digitalizaci….(tři tečky).
· Pravidla pro programovou skladbu v multiplexech nejsou zcela jasná, ani vztahy mezi provozovatelem digitální sítě (multiplexu) a provozovatelem programu. Bude se to řešit později, případné spory bude regulovat a řešit ČTÚ.
· Základní oficiální politické rozhodnutí (podpora) a jasná strategická vize stále chybí.
Ing.Zdeněk Duspiva, publicistaDoplnění autora:Účast na setkání - pro zjednodušení bez titulů a jmen, pracovně:
RRTV ČTÚ – Stádník
ČT – Janeček,Vítek, Savický
Český rozhlas - Pícha
Český Telecom- Berdár, Drda, Čermák
České radiokomunikace – Čuřín
Czech Digital Group – Pohl
TV NOVA – Ferkl, Havlová
TV Prima – Dvořák + 1
TV Óčko – Balvín
Radio Čas – Pařízek
Doplnění autora v diskusi na webu satCentrum, 8.1.2004:Pracovní meziresortní skupina pro přípravu dokumentu aktualizace Koncepce přechodu na digitální zemské vysílání, který má ministr informatiky předložit vládě do 31.1.2004, na svém dnešním zasedání (9.1.) dohodla poslední finální úpravy. Zástupci Ministerstva informatiky (nám. Frankl), Ministerstva kultury a regulátorů ČTÚ a RRTV, provedli poslední úpravy dokumentu, mj. tak, že ve výsledném návrhu bude zřejmě již jen jedna varianta nakombinování sestav multiplexů, tedy bez alternativ známých z předchozích pracovních verzí. Veřejnoprávní multiplex podle všeho nebude v návrhu přímo determinován, spíše půjde o flexibilní formulace - i s podmínkou must carry pro veřejnoprávní program. Zapracováním připomínek došlo k určité redukci rozsahu dokumentu, přesto jde přirozeně o kompromis názorů a přístupů jednotlivých účastníků – např. stále trvá určitá nejasnost , zda bude potřeba ještě nějakých legislativních úprav nebo bude digitální vysílání zahájeno bez nich. Provozovatelé experimentálního vysílání jsou připraveni přejít na regulérní vysílání v rámci přidělených kmitočtů řádově do 3 – 4 měsíců od udělení příslušných licencí.
Úpravy dohodnuté na tomto posledním jednání zapracuje Ministerstvo informatiky (MI) jako zpracovatel, a to do čtvrtka 15.1.2004. Nevzniknou –li ještě nějaké mimořádné komplikace, měl by návrh po tomto datu jít do připomínkového řízení a podle původních příslibů by zřejmě měl být zveřejněn na oficiálním webu MI.
Konečné rozhodnutí provede česká vláda na svém zasedání, zřejmě již v počátku února 2004. Vláda jako politická reprezentace ještě může výsledné znění dokumentu a vůbec principy pro digitálního vysílání u nás změnit. Podle dostupných informací ještě nikdo z vlády nemá dosud kompletní podklady k dané problematice ( závěrečné dohody nad obsahem změn skončily až v lednu) a názory jednotlivých členů nelze zcela jednoznačně odhadnout. Dosud se většina ministrů k digitálnímu vysílání veřejně nevyjadřovala, nepočítáme-li pracovně zaangažované ministry Dostála a Mlynáře. Diskuze, především politická, se dá očekávat například právě v otázce postavení veřejnoprávních médií.