Přes množství připomínek k návrhu aktualizované Koncepce přechodu na digitální vysílání, půjde dokument podle všeho bez výraznějších korekcí dál přímo na projednání do vlády. Případně snad ještě plánované jednání ministrů informatiky a kultury jako společných předkladatelů může návrh nějak zkorigovat, ale zatím se nečekají zásadnější změny. Otázkou, spíše politickou, bude pozice České televize a vyřazení projektu speciálního veřejnoprávního multiplexu, i když návrh Koncepce tento model úplně nepopírá, jen jej přímo nedefinuje.
Většina výhrad je v obecné rovině shodná – tedy obecnost, nezávaznost, nekonkrétnost, nekoncepčnost Koncepce (například názor na webové stránce Českého rozhlasu věnované digitalizaci). K vlně kritiky se hlasitě přidal i člen RRTV V.Žák, který doporučil vládě rovnou zamítnutí celého dokumentu. Zároveň si protentokrát vybral Rakousko jako model hodný kopírování… Výhrady RRTV coby spolutvůrce dokumentu přirozeně připomínají, že ke Koncepci může Rada při své činnosti jen přihlížet, neboť je pro ni závazná jen platná legislativa. A právě v tom vidí Rada určitá rizika, spojená zejména s procedurou licencování (vč. nedořešení správních poplatků s tím spojených) a také možnost obchodních sporů mezi jednotlivými provozovateli. Myslím, že většině z těch, kteří proces příprav pro digitální vysílání sledují, ve shodě s RRTV chybí konkrétnější ekonomické kalkulace a příslušné dopady plynoucí z přechodu na nové vysílání.
Česká televize v potřebě souběhu investičních a provozních nákladů na analogové i digitální vysílání vidí omezení pro své další plány, například při provozování doplňkových služeb. Pro svůj nesouhlas s takto sestavenou Koncepcí využívá i svého pozitivního lobbingu. Jistě využije příležitosti i v rámci Semináře k problematice médií veřejné služby, který na celé úterý 3.2. organizuje Parlament pod záštitou předsedy sněmovny L.Zaorálka. Program je převážně věnován otázkám postavení a financování ČT a ČRo, ale odpoledně je tématicky vymezeno pro digitální vysílání. Plánované obsazení diskuzních panelů je vskutku reprezentativní. Možná snad jen poznámka, která napadne při podobných akcích, že možná chybí větší podpora vrcholových orgánů (například Rada ČT…) a managementu veřejnoprávních médií. Hlavními propagátory a aktivními účastníky příprav tak zůstávají pověření a plně profesionální pracovníci, ovšem bez příslušných vrcholných rozhodovacích kompetencí.
Jistě seminář na politické půdě může být jednou z možností diskuze, která jednoznačně dosavadním přípravám chyběla. Ani plánovaný a poněkud „jednobarevný“ Výbor pro digitální vysílání pod patronací a řízením Ministerstva informatiky není přijímán příliš s nadšením. Možná i proto, že navrhované složení na základě funkcí ve státních orgánech nedává komerčním subjektům možnost plnohodnotně se účastnit příprav. Na druhé straně jistě potřeba komunikace a synergických postupů přivede provozovatele se zájmem o účast v digitálním vysílání na nějakou společnou platformu. Příklady v zahraničí potvrzují, že je to v zájmu všech. Proto například v Německu vznikají pravidla i na základě dohody (smlouvy) mezi veřejnoprávními a komerčními televizemi a regulačními institucemi.
Při čekání na přístup vlády k navrženému dokumentu Koncepce se mezitím mnohým vybaví téměř legendární výrok ministra informatiky z Brněnského Invexu 2002 o tom, že: „…nebude digitalizaci bránit….“. Právě tak je návrh Koncepce často vnímán – nebrání rozvoji digitalizace (ale podmínky pro přechod a další perspektivu nevyjasňuje a v zásadě tedy příliš rozvoji nepomáhá …). V každém případě jasná pravidla a garance pro účastníky digitálního vysílání nevznikly, ale vývoj půjde dál. Základní směr a perspektiva zůstává. Možná v této souvislosti zde mohu připomenout pracovní název mé publikace o digitálním vysílání, jako jeden z podkladů pro diskuzi a informovanost k tématu – Digitalizace jako budoucnost elektronických médií (právě se dokončuje tisk knihy). Při pohledu na mapu evropských zemí s vyznačením stavu příprav digitálního vysílání, který je k dispozici v odkazech na webu ČTÚ, je zřejmé jak málo „bílých“ míst na našem kontinentu již zůstává.
Současný stav tedy není nějak dramaticky rychlý ani pomalý. Je to reálný stav a je třeba vnímat snahu všech věci řešit a posunout dál. Možná chybí nějaký opravdový koordinátor a lídr celého snažení, možná by to mohl být i docela dobrý politický program (navíc dlouhodobý…). Vláda projednání Koncepce na svém nejbližším středečním jednání nemá, další termín může být již příští týden. V týdnu, ve kterém Sněmovna rozhodne také o osudu Zákona o České televizi o poplatcích za ni.
Ing.Zdeněk Duspiva, 2. 2. 2004