Svou existenci začal Český rozhlas Ostrava v pondělí 1. července 1929 v sedm hodin večer. Po Praze, Brnu, Bratislavě a Košicích šlo v tehdejším Československu o páté studio, přesněji o pobočku Radiojournalu v Moravské Ostravě. Hned od začátku u toho byl také nový rozhlasový orchestr. Dvanáct muzikantů s kapelníkem Bohuslavem Tvrdým tehdy po sedmé hodině večer sedělo za svými pulty a čekalo, až skončí pětiminutové zprávy. Poté pokračovali ve vysílání čtyřicetiminutovým koncertem zábavné hudby. Samozřejmě živě, tedy live.

"Už od počátku existence měla ostravská pobočka Radiojournalu k dispozici poměrně moderní vysílač ve Svinově, problémem ale bylo studio. Sídlilo totiž v bývalé hasičské zbrojnici na Denisově, dnes Smetanově náměstí. Studio bylo tehdy současně zkušebnou, orchestřištěm i hlasatelnou s problematickou akustikou," řekl Daniel Martínek z marketingového oddělení ČRo v Ostravě a dodal, že tyto problémy se podařilo vyřešit ve třicátých letech, kdy se rozhlas přestěhoval na Šmeralovu ulici, kde sídlí dodnes.

"Tehdy vybudované hudební studio bylo podle pamětníků nejlepší v celém Československém rozhlase, a to i díky takzvané akustické omítce, která zde byla použita v Československu vůbec poprvé," doplnil Martínek. Od roku 1933 se postupně ustavovala programová oddělení - hudební, přednáškové, reportážní, literárně dramatické, pro děti a mládež.


Nacistická okupace

Ostravský rozhlas prožil společně se svými posluchači dobré i zlé. Po rozkvětu a profesionalizaci ve třicátých letech přišla tvrdá rána, kterou byla okupace. Dokladů o vysílání během nacistické okupace v letech 1939 až 1945 je minimum, v každém případě to ale bylo období tvrdé cenzury. Začátkem dubna 1945 nacisté přerušili vysílání a zničili velkou část technického vybavení rozhlasu. Ostravský rozhlas se znovu ozval z éteru 11. května 1945 z provizorního pracoviště a od 15. října téhož roku už vysílal opět ze své budovy na Šmeralově ulici.


Rok 1968 a normalizace

Dalším přelomovým bodem v existenci ostravského rozhlasu byly události roku 1968 a další okupace. " Tragédii ale předcházela skvělá léta. Ostravští autoři a interpreti se významně prosazovali i v celostátním měřítku. Nejen zdejší hudební produkce, ale také díla literárně dramatické redakce se stávala pojmem. Byla to léta, kdy s Ostravským rozhlasovým orchestrem pod vedením Pavla Staňka nahrávali ve zdejším studiu své první hity Marie Rottrová, Hana Zagorová, Pavel Novák a řada dalších. Zde také vznikly první, později tolik proslavené nahrávky Karla Kryla," vyjmenoval Martínek.

Do historie vstoupilo osm dní ostravského rozhlasu na začátku okupace v roce 1968. Od 21. do 28. srpna vysílal ostravský rozhlas necenzurované a pravdivé informace o tom, co se tehdy dělo. První ranní hlášení 21. srpna 1968 uváděl herec Lubor Tokoš. Do "srpnového" vysílání se také naplno zapojila tehdejší redaktorka a programová vedoucí stanice Jarmila Kobělková a celá řada dalších, včetně externích spolupracovníků rozhlasu. Následky pro ně byly kruté. Téměř osmdesát procent programových pracovníků muselo svůj rozhlas za normalizace opustit. Někteří z nich se do rozhlasu vrátili po roce 1989. Ekonomické důvody, ale také zcela nová situace na hudebním trhu vedly v devadesátých letech k zániku Ostravského rozhlasového orchestru.


Současnost

V současné době se Český rozhlas Ostrava podílí na nejvýznamnějších kulturních akcích a událostech v Moravskoslezském kraji. Pravidelně natáčí nebo přenáší živě, například koncerty z Janáčkova máje nebo Beethovenova Hradce, mapuje dění na folklorní scéně, věnuje se i folku, dechové hudbě a dalším žánrům. V publicistických a zábavných pořadech se představují osobnosti regionu, zpravodajství mapuje dění v kraji.


Zdroj: Marie Stypková, Moravskoslezský deník, 16.6.2004