Úvodem přinášíme malé ohlédnutí za uplynulými lety podle článku v květnovém vydání ruského magazínu Radio. Zde o historii Ostankina píše J. Berbikov (Ю. БЕРБИКОВ), zástupce generálního ředitele FGUP „RTRS“ (ФГУП „РТРС“), ředitel pobočky MRC („МРЦ“):


„Mezi rozmanitými stavbami pro rozhlasové a televizní vysílání v Rusku zaujímá výjimečné místo věž Ostankino, postavená v Moskvě v roce 1967. Její výška je 540 metrů. Je to nejvyšší televizní věž v Evropě a Asii a druhá nejvyšší věž na světě. Předčí ji pouze věž v Torontu s výškou 553 metrů, která byla postavena podle obdobného projektu v roce 1978. Během 36 let televizní věž Ostankino slouží jako symbol televizního a rozhlasového vysílání v Rusku. Je důležitým víceúčelovým zařízením spojů a jedna z nejdůležitějších „pozoruhodností“ hlavního města.

Pro svůj společenský význam, pro svou funkčně-technickou kapacitu a vybavení pro rozhlas a televizi, a také pro využití plochy ve vnitřním objemu aj. ukazatelům, televizní věž Ostankino, na světě nemá sobě rovnou věž. Tato unikátní stavba má desítky kruhových plošin a balkonů. Celkový užitný objem místností, rozmístěných uvnitř spodního kuželovitého základu, železobetonového „dříku“ a výškových staveb, využívaných pro umístění zařízení a jiných vedlejších cílů, převyšuje 700 m3, a užitková plocha všech místností – je větší než 15 tisíc m2.“

Technické a pracovní projekty televizní věže byly vypracovány Centrálním vědecko-výzkumným institutem experimentálního projektování divadelních budov a sportovních zařízení (ЦНИИЭП). Vedoucí projektů byl doktor technických věd Nikolaj Vasilijevič Nikitin. Výstavba věže trvala čtyři roky. Její stavby se účastnilo více než 40 projekčních a vědecko-výzkumných institutů, desítky stavebně-montážních organizaci a závodů.

Projektování a stavba věže byla prováděna s využitím nejnovějších technologií. Tak např. pevnost a odolnost železobetonového „dříku“ televizní věže byla zabezpečena stlačením kruhového (prstencového) průřezu železobetonového „dříku“ 149-ti vysoce pevnými ocelovými lany, které udržují beton v napjatém stavu a nedovolí, aby se v něm vytvářely mikroskopické trhliny vlivem působení větrné a teplotní zátěže. Tato technologie byla, díky jejímu úspěchu, použita při výstavbě i jiných televizních věží.

Dne 5. 11. 1967 televizní věž Ostankino začala vysílat do éteru čtyři televizní programy na 1., 3., 8. a 11. televizním kanálu s využitím (v té době) nejmodernějších vysílačů „Uragan“ a „Ljon“ s výkonem 50 kW a tří rozhlasových programů s využitím rozhlasového vysílače pro tři programy „Mjod“ s výkonem 15 kW. Vysílač na 1. kanále brzy začal vysílat barevně.

Stavba věže pokračovala až do konce roku 1968 (protokol Státní komise o uvedení do provozu druhé etapy stavby byl podepsán dne 28. 12. 1968). Do této doby, jako doplněk k již existujícím vysílačům, byl zprovozněn pátý televizní vysílač na 33. kanále a druhý vysílač pro tři programy „Mjod“. Uvedené vysílače byly zcela osazeny elektrovakuovými komponenty. Jejich akční rádius, podle kmitočtového rozsahu a reliéfu terénu pro každý konkrétní směr, byl v rozmezí 100 až 120 kilometrů.

Další využití věže se neslo ve znamení neustálého rozšiřování funkčnosti věže. Zvětšením počtu vysílaných televizních programů počátkem devadesátých let znamenalo počátek rychlého rozvoje prostředků pro televizní vysílání věže Ostankino.


V této době byla provedena montáž, naladění a zprovoznění televizních vysílačů významných firem – výrobců televizního a rozhlasového zařízení:

- 6. (televizní) kanál s výkonem 1 kW, firmy HARRIS (USA), pro program „TV-6“ (v současné době se na 6. kanálu využívá ruský vysílač „Poljaris“ přenášející program „Sport“;

- 11. kanál s výkonem 60 kW, firmy THOMCAST (Francie), pro program „Rossija“ místo morálně zastaralého vysílače „Ljon“;

- 23. kanál s výkonem 1 kW, firmy TESLA (Česko), pro program „Darjal TV“;

- 27. kanál s výkonem 1 kW, pro program „STS“, který byl následně nahrazen vysílačem s výkonem 5 kW, firmy HARRIS (USA);

- 29. kanál s výkonem 2 kW, firmy TEHNOSISTEM (Itálie), pro program „DP“ – dětský projekt (dnes se na 29. kanále přenáší program „Sportovní telekanal 7 TV“;

- 31. kanál s výkonem 20 kW, firmy TESLA (Česko), pro program „M1“;

- 38. kanál s výkonem 20 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Německo), pro program „MTV“;

- 46. kanál s výkonem 5 kW, firmy AVE (Itálie), pro program „TV-3“;

- 49. kanál s výkonem 1 kW, firmy VELEK (Česko-Francie), pro program „REN-TV“, který byl následně zaměněn za vysílač firmy THOMCAST (Francie) s výkonem 20 kW;

- 51. kanál s výkonem 1 kW, firmy VELEK (Česko-Francie), pro program „MUZ-TV“, avšak nyní se program „MUZ-TV“ vysílá vysílačem firmy THALES (Francie), s výkonem 20 kW;


Současně s vysíláním televizních programů se nyní vysílají doplňující informace na těchto kanálech:

- „zobrazení“ televizních stanic na 1. a na 3. kanálu – TV INFORM (MID, MČS, TASS, RIA);

- zvukový doprovod na 3. kanálu – HLAS (zvukové vysílání pro nevidomé) a na 11. kanále – MIKROEKS (radiotext).

V oblasti rozvoje terestrického a kabelového televizního vysílání v Moskvě byla na televizní věži provedena montáž a uveden do provozu systém vysílání a kontroly signálů televizních programů pro síť kabelové televize KOMKOR. Z televizní věže Ostankino se dnes zabezpečuje vysílání 17 televizních programů. Zároveň s rozvojem televizního vysílání na věži Ostankino stále probíhal vývoj i prostředků pro vysílání.

Novou etapou v činnosti televizní věže v oblasti vysílání se v roce 1987 stalo zahájení provozu vysílače jedné z prvních komerčních rozhlasových stanic „M-RADIO“ na kmitočtu 71,3 MHz (od února roku 2000 na tomto kmitočtu vysílá „Russkoje radio“. V roce 1995 vstoupil do éteru ještě jeden komerční vysílač rozhlasové stanice „Echo Moskvy“ na kmitočtu 73,82 MHz, s výkonem 10 kW a oblastí pokrytí s poloměrem asi 100 km.

Následující etapou v rozšiřování rozhlasového vysílání se stalo zavedení pásma 100 až 108 MHz. Proto na Šuchovské televizní věži (Šabolovka, 37) byl smontován a uveden do provozu vysílač pro tři rozhlasové stanice, vysílající na kmitočtech 101,2 MHz – „Radio – 101“, 103,7 MHz –„Radio Maximum“ a 106,2 MHz - „Evropa Plus“. Výstupní výkon každého ze třech vysílačů činil 10 kW s oblastí pokrytí s poloměrem asi 70 km. Vysílače pro tyto rozhlasové stanice byly později přeneseny na televizní věž Ostankino, což umožnilo značně zvětšit oblast dosahu vysílání těchto programů. V současnosti se z televizní věže Ostankino zabezpečuje vysílání 16 rozhlasových programů.

Na televizní věži také pracuje zkušební laboratoř provádějící certifikační zkoušky technických prostředků rozhlasového a televizního vysílání před jejich uvedením do provozu (zkouší se - vybavení sítí systémů kabelové televize; vysílače – televizní analogové, DVB-T, rozhlasové, MMDS; antény – vysílací/přijímací, vybavení radioreléových linek spojů; vybavení pro vysílání doplňkových informací a dat; uspořádání součtu signálů od několika televizních a rozhlasových vysílačů).

Na televizní věži Ostankino jsou v provozu zařízení radiotelefonních, dálkových, směrových, radioreléových a kosmických spojů. Zajišťují radiotelefonní spojení s pohyblivými objekty, duplexní obousměrné spojení radioreléovými linkami v moskevské oblasti, a také výstup pro přijímací/vysílací kosmické centrum a celou řadu jiných funkcí. Centrum pro optická vlákna televizní věže zabezpečuje spojení a sestavení informačních toků městských sítí optických vláken. Lze propojit mnoho organizací (52 optických kabelů s počtem vláken od 6 do 36) ve městě a okolí. Na televizní věži Ostankino funguje automatizovaný meteorologický komplex, který v reálném měřítku měří meteorologické parametry a využívá se pro vědecko-výzkumnou práci.

Televizní věž je pomníkem světové architektury a jednou z nejdůležitějších pamětihodností Moskvy. Vyhlídkovou plošinu věže a její výškovou restauraci s názvem „Sedmé nebe“, umístěnou ve výšce 337 - 328 metrů, navštívilo více než 12 miliónů lidí.

Požár na televizní věži v srpnu roku 2000 do značné míry způsobil zničení stavební konstrukce a technologického systému věže. Byly vyřazeny z provozu svody (vedení), systémy zásobování elektrickou energií, lanová výztuž železobetonové konstrukce, osobní a služební výtahy. Proto byl přerušen přístup návštěvníků na věž. První dny po požáru kolektiv pracovníků věže, s projekčními a stavebními organizacemi, přistoupili k likvidaci následků požáru a realizaci činností oprav a obnovení. Velmi brzy bylo obnoveno televizní a rozhlasové vysílání, podle prozatímního schématu, realizováno prověření technického stavu konstrukce a systému inženýrského zabezpečení věže, demontovány poškozené a smontovány nová lana, provedeno vyčištění šachet a vnitřních prostorů. Tyto události daly podnět k plné technické modernizaci televizní věže, neboť za 36 let jejího provozu mnohé technologické systémy a konstrukce morálně a fyzicky zastaraly, a některé zcela vyčerpaly své „zdroje“.


V této době byly provedeny tyto nejdůležitější činnosti:

- úplné obnovení televizního a rozhlasového vysílání podle stálého schématu, proto byly získány a smontovány nové svody (vedení), které nepodporují hoření, a pro většinu televizních a rozhlasových stanic instalovány nové anténní systémy;

- provedeny opravy ve služebních prostorách věže;

- opraveny vnitřní kovové konstrukce věže;

- opravena vyhlídková plošina věže.

V současnosti se pracuje na montáži nových rychlovýtahů, které byly vyrobené německou firmou „Tissen Krup“ speciálně pro televizní věž Ostankino (nosnost 12 lidí, rychlost 7 m/s), které splňují technickou úroveň a všechny mezinárodní požadavky na bezpečnost.


Modernizují se prostředky pro vysílání a technologický systém věže – v období let 2001 až 2003 byly uvedeny do provozu nové televizní vysílače pro:

1. kanál s výkonem 40 kW, firmy HARRIS (USA), pro program „První kanál“ místo morálně zastaralého vysílače „Uragan“,

23. kanál s výkonem 10 kW, firmy THALES (Francie),

29. kanál s výkonem 10 kW, firmy TESLA (Česko),

32. kanál s výkonem 1,3 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Německo),

35. kanál s výkonem 2 kW, firmy „Oněga – 2“ (Rusko), pro program „TNT“,

60. kanál s výkonem 5 kW, firmy ROHDE&SCHWARZ (Německo), pro program „2 x 2“.


Popis k obrázkům: (Po kliknutí na obrázek se zvětší. Omluvte, prosím, sníženou kvalitu černobílé kopie stránky z magazínu Radio):

obr. 1 – uvedení do provozu nového televizního vysílače se stereofonním zvukem pro 1. kanál, pásku přestřihává ředitel „MRC“, J. Berbikov - obrázek nahoře vpravo,

obr. 2 - anténní zařízení je nepřetržitě zdokonalováno, to jsou nové antény pro rozhlasové vysílání v pásmu FM firmy ROHDE&SCHWARZ (Německo) – obrázek uprostřed vlevo,

obr. 3 – tak nyní vypadá opravená vyhlídková plošina, ze které se otevírají zajímavé pohledy na město – obrázek uprostřed vpravo,

obr. 4 – radioreléová aparatura umístěná na věži zajišťuje spojení na velké vzdálenosti – obrázek dole vlevo,

Obr. 5 – v anténní části věže na vedení (svodech) jsou umístěné teplotní snímače, které slouží pro dálkovou kontrolu věže – obrázek dole vpravo.


Zdroj: Radio (Rusko), č. 5/2004, 1., 2. str. obálky, s. 10 až s. 13, redaktor B. Stěpanov, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno

Přečtěte si dokončení článku zde!