Prezident George Bush včera uložil americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) připravit lety člověka na Měsíc a Mars. To však znamená, že američtí technici budou muset opět zasednout k rýsovacím prknům. Rakety, zařízení a mozky, které naposledy zanechaly stopy na povrchu Měsíce, jsou už dávno zapomenuty, ve šrotu nebo v důchodu.


Je třeba řešit otázky, jak dlouho se vlastně poletí či z čeho přežije kolonie na Měsíci. Je jisté, že pro další lunární misi, kterou plánuje americký prezident George Bush, bude muset NASA navrhnout a postavit velkou kosmickou loď schopnou přepravovat početnější posádku a velké množství zásob a výstroje. Pokud bude podoba příští mise navazovat na program Apollo, bude úřad muset sestrojit loď schopnou dopravovat posádku a materiál mezi Měsícem a velící lodí na oběžné dráze.

Šéf NASA Sean O'Keefe už po nástupu do funkce v roce 2001 prohlásil, že technologie kosmických lodí Apollo je na vesmírné lety mimo oběžnou dráhu Země příliš nevýkonná a pomalá, a proto je pro dlouhé lety nezbytné použít novou koncepci hnacího systému. NASA už testovala iontový raketový systém pro nepřetržité zrychlování vesmírného plavidla i po opuštění zemského orbitu. Taková raketa by mohla zkrátit cestu na Měsíc, která Apollu trvala tři dny, a o celé měsíce by zkrátila pouť na Mars.

Kolonie vybudovaná na Měsíci by téměř jistě vyžadovala jaderný reaktor na výrobu elektřiny. Malé reaktory už využívalo šest misí Apollo, ale ty byly určeny pouze k výrobě takového množství elektrické energie, jaké vyžadovaly vědecké přístroje na povrchu. NASA už vypracovala studie přístřešků, vozítek a skafandrů pro pobyt lidí na Měsíci. Rovněž zvažuje možnost získávání raketového paliva a kyslíku z měsíční půdy nebo z vodních zásob, pokud by byla potvrzena přítomnost vody na Měsíci. Při letu na Mars by muselo být vše, co vyžaduje cesta na Měsíc, ještě několikrát znásobeno. Někteří z expertů zabývajících se výzkumem Marsu tvrdí, že by posádková expedice trvala nejméně tři roky - s dlouhou cestou tam a zpět, ale s omezenou dobou pobytu na Marsu. Veškeré palivo, voda a další zásoby by musely být poslány spolu s marsovským modulem, nebo dokonce napřed.

Počet členů posádky by musel být rozšířen, aby byly zajištěny náhrady za nemocné a mrtvé, s nimiž je při tak riskantní expedici nutné počítat. Někteří experti navrhli, aby zvláštní loď, naložená zásobami a technickým vybavením, přistála na Marsu i na Měsíci ještě před příletem posádky. NASA sestrojila pro sedm přistání na Měsíci mezi lety 1969 a 1972 vesmírné lodě určené pro jediné přistání a krátké pobyty v kosmu. Byly uzpůsobeny pro tříčlennou posádku, přistávací měsíční modul pak pouze pro dva astronauty. Finance na vývoj pohonného systému byly omezené, což málem stálo životy astronautů neúspěšné přistávací mise Apollo 13. Apollo bylo do vesmíru vyneseno obrovskou raketou Saturn-V. Po ukončení programu Apollo se zařízení, přístroje i plány týkající se konstrukce rakety ztratily. Nové úsilí o dosažení Měsíce a Marsu bude přitom vyžadovat ještě větší raketu, než byl Saturn-V. Mise Apollo závisely na výkonné třístupňové raketě Saturn-V, největší raketě vyrobené USA. Po opuštění zemského orbitu byl třetí stupeň odhozen a hybná síla rakety modul popohnala až do míst, kde byl stažen na měsíční orbit. Připomínalo to pohyb odpáleného baseballového míčku, který byl na vrcholu letového oblouku přemožen gravitační silou.


Jak by mohla vypadat základna na Měsíci?

Energie

Byla by potřeba velká pole solárních panelů. Mohlo by se také uvažovat o jaderné elektrárně. Obnovitelné baterie uchovávají solární energii použitelnou i během měsíců noci, která trvá 350 hodin.

Nákladní modul bez lidské posádky přiváží vybavení a zásoby ze Země.


Továrna na měsíční kyslík (LUNOX)

Kosmická loď s lidskou posádkou. Vozí s sebou pouze vodíkové palivo na zpáteční cestu a kyslík načerpá na základně.

Cisterny převážejí tekutý kyslík jiným uživatelům na měsíčním povrchu.

Továrna na LUNOX vyrábí kyslík z měsíční soli.

Dálkově řízené buldozery sbírají sůl a vozí ji do továrny.


Těžba

Měsíční zdroje se mohou použít k výrobě kyslíku, paliva, vody a stavebních materiálů.

Velká přetlaková vozidla pro dlouhé cesty nebo práci mimo základnu.

Malá otevřená vozidla pro kratší cesty.

Návrhy na další budovy zahrnují místo pro start lidské posádky na Mars, biosférický dům, hotel a dokonce i sportovní centrum se sníženou gravitací.

Továrna na zpracování vytěženého materiálu.

Těžební roboti. Mohou být ovládáni dálkově přímo ze Země.


Americký astronaut českého původu Eugene Cernan byl zatím posledním člověkem na Měsíci. Stalo se tak 11. prosince 1972. Bude mít následníky?


Zdroj: ČTK, AP, Milan Vodička, MF Dnes, 15.1.2004, ilustrační foto z Událostí na ČT