Digitální rozhlasové vysílání: až nyní přichází skutečný začátek – I.
Autor: Petr Miklík , e-mail: miklik@vues.cz Přidané: 19.01.2004
Již od roku 1995 bylo možné v Bavorsku poslouchat digitální rozhlas DAB - tehdy ještě jako zkušební vysílání, od roku 1999 je pak tento systém v pravidelném provozu. Digitální rozhlas si oblíbil bývalý šéf techniky bavorského rozhlasu pan Frank Müller-Römmer. Proti tomuto systému se však postavily některé jiné spolkové země a také společnost ARD, která proslula svým výrokem: „co pochází z Bavorska, to už opravdu nemůže být k ničemu ...“

Jiného názoru byl ale Severoněmecký rozhlas. Ten staví již několik roků síť ve Šlesvicku-Holštýnsku, kterou letos konečně plně zprovozní. Slibuje si od toho, že DVB-T a "neoblíbený rozhlasový systém" DAB se tak pohnou kupředu a rozhlasové vysílání dotáhne náskok digitálního televizního vysílání.

Avšak to, co plně funguje u satelitního příjmu (kde prostřednictvím systému DVB-S vysílá mnoho rozhlasových stanic), se zatím nedaří v případě terestrického vysílání: pro přenosný rozhlasový přijímač je totiž dekódování jednoho kanálu DAB s 1,5 Mbit/s energetický problém. Ještě horší je to u DVB-T - baterie se velmi rychle vybíjejí. Vysílání rozhlasu v systému DVB-T vede i k nepřehledné programové předvolbě: buďto s mnoha kvalitními rozhlasovými stanicemi na jednom „kanále“ nebo směsí stanic z rozhlasu a televize.

Lokální pokrytí signálem ve městech není pro digitální rozhlas problémem, a bude zde plně postačovat paket DAB s šesti až osmi stanicemi. Jiný význam má ale DVB-T v mobilním prostředku – na zadním sedadle automobilu při velké rychlosti vozidla už nikdo nebude chtít přijímat televizi, nicméně bude chtít poslouchat rozhlas a dopravní informace.


DVB-T skutečně není vhodné pro vysílání rozhlasu

Zajímavá událost předznamenala výstavu IFA 2001. Ještě před otevřením veletrhu tehdejší šéf ARD pan Fritz Pleitgen nejprve shodil angažovanost pana Herberta Tillmana (stávajícího technického ředitele Bavorského rozhlasu) ve věci digitálního rozhlasu, a to právě když tento pán nebyl přítomný a nemohl se bránit (protože připravoval výstavu digitálního rozhlasu a televize). Potom pan Pleitgen oznámil: „v Severním Porýní-Vestfálsku jsem to zabrzdil, pro tento systém je veletrh IFA poslední šance, systém nemůžeme veřejnosti vnucovat.“

Na tato ostrá slova reagoval spolkový kancléř Schröder, když ve své pozdější zdrženlivé zahajovací řeči požadoval po severním Německu, aby obnovilo zablokovanou výstavbu digitálního rozhlasu. Postranním úmyslem veřejnoprávního odpůrce systému DAB totiž bylo: DAB u vysílačů šetří energii a to je (především kvůli dražší vysílací technice) prospěšné pro malé provozovatele. Naproti tomu ARD má dost financí, aby nadále používala 100 kW-ové VKV vysílače. I perspektivně ...

Kritika intendanta západoněmeckého rozhlasu, pokud jde o Bavorský rozhlas a jeho technického šéfa, je dnes už zapomenuta: nynější kolokvium (shromáždění odborníků) Bavorského rozhlasu se sice opět zabývá (stejně jako v roce 2001) převážně digitální televizí (pět přednášek), ale tentokráte i novým systémem DRM a dvě témata navíc věnuje DAB. Nakonec se ještě připojila vědecká rozprava o náplni (významu) manažmentu digitálního rozhlasu.

Pan Herbert Tillman dnes v záležitosti DVB zastupuje ARD a inicioval např. projekt „Digital Free-TV“, anebo FUN, „volnou univerzální síť“. Jeho štafetu ale převzala vedoucí pro rozhlasové vysílání Západoněmeckého rozhlasu Monika Piel, která se v problematice digitální rozhlasu DAB vyzná velmi dobře. Vedle kolokvia Bavorského rozhlasu na veletrhu IFA 2003 bylo proto velmi přínosné i sympózium DAB Západoněmeckého rozhlasu. Jen pro zajímavost - zvláštní intendant ARD se výstavě obezřele vyhýbal, a tedy to „nezkazil“ jako v roce 2001. Zúčastnil se jen prof. Peter Voß, intendant Jihozápadního německého rozhlasu.


Vypnutí vysílání VKV není tématem dneška

Že se systém DAB nemůže nikomu vnucovat, s tím měl pan Fritz Pleitgen docela pravdu. To je všem zúčastněným dnes už jasné. Proto je dobrá výzva k nutnosti vypnutí vysílání VKV-FM až v letech 2010 nebo 2015, protože to posluchač většinou jen zaregistruje a zbytečně ho to nepopudí vůči DAB. Analogové rozhlasové vysílání se může, právě tak jako analogové televizní vysílání, vypnout teprve po té, až bude mít alespoň 95 % všech domácností digitální přijímač, řekla Monika Piel.

V případě rozhlasu ještě také existuje vysílání na AM. Kvůli úspěchu VKV-FM zde nikdo neuvažoval o tom podporovat (urychlit) vypnutí vysílačů AM. Zatím se vychází z doby přechodu 20-ti let.

Veřejnoprávní vysílatel vidí (svůj) problém v tom, že DAB bude pro posluchače atraktivní zřejmě jen díky novým programům. Šum (který lze občas na VKV slyšet), tím rozhodujícím impulsem k tomu, aby si posluchač pořídil digitální rádio, bude asi jen stěží. Přitom KEF (Komise pro zjištění finančních potřeb úřadů pro rozhlasové vysílání) po expanzi programů v posledním roce na tento účel již žádné finanční prostředky neschválila. Finance, se kterými se jednoznačně (přímo) počítalo pro další rozvoj DAB, jsou totiž často využívány jinak - zčásti i na nové vysílače FM!

Přesto se několik veřejnoprávních stanic i nadále snaží vytvářet nové, zvláštní programy DAB. Od doby svého prvního pilotního projektu (počátkem roku 1995) např. Bavorský rozhlas nabízí program DAB s názvem „BR mobil“ a v roce 2003 navíc i „Das modul“. Západoněmecký rozhlas z populárně-informačních programů WDR vytvořil pro DAB program WDR2 Klassik. Programy mají sice slovesnou náplň, avšak jiný druh hudby. K tomu se objevil navíc i Infokanál, který „převedl do digitální podoby“ zprávy a dopravní informace.


Na nové programy nejsou žádné peníze

Ani soukromí provozovatelé nejsou v lepším postavení, zejména v oboru propagace je dnes opravdu špatná ekonomická situace. Při ukončení dotací na vysílání DAB provozovatelé dokonce (např. v Berlíně) vracejí své vysílací licence a málokdy nabízejí nové programy v únosné kvalitě – rockové programy jako Rock Antenne v Bavorsku, Radio 21 v Dolním Sasku nebo Rockland ve středním Německu jsou jen výjimky.

Některé stanice (jako např. v Mnichově Radio2day s programem B4classics), alespoň poskytují s minimálními finančními prostředky dodatečné nové programy. Další takovou stanicí je např. Nova Radio, kterou lze přijímat v Mnichově a Berlíně. Tyto aktivity činí i přes dostatečně odstrašující příklad z minulosti - např. stanice Magic Blue pana Jo Lüderse, jejíž vysílání ztroskotalo. Některé stanice nabízí zvláštní program výhradně určený pro DAB, jiné stanice jako např. Radio Gong, však předvádějí v nekonečné smyčce jen mobilní gong ...

V nabídce DAB dnes již není zastoupena stanice Radio 21, která ale vysílá nadále na VKV. V roce 2000 stanice sice obdržela licenci na digitální rozhlasové vysílání, čímž se úřad příslušné spolkové země pro média začal spolupodílet na úhradě dodatečných nákladů, v roce 2002 tato dotace však vypršela - kvůli možnosti vytvořit pro digitální rozhlas (oproti VKV) nový program, který by pak mohl být znovu finančně dotován. Z toho důvodu se Radio 21, ffn a Hit-Radio Antenne spojily a nyní vytváří společný program Klassik digital Nord.

Tak se tedy opakuje někdejší bavorský pohled na problematiku rozhlasu: rock bude nahrazen klasikou – jen tentokrát dobrovolně samotnou stanicí. Kdyby se DAB prosadilo, vrátí se do éteru i stanice Radio 21.

Dr. Thomas Hirschle, přednosta úřadu pro telekomunikace spolkové země Bádensko-Würtembersko, je velmi konkrétní, co se týče „zmeškání“ DAB a zároveň kritizuje úřady pro vysílání. Vždyť jsou dnes velmi dostupné přijímače a přístroje pro sestavy HiFi, kdežto právě v pilotní fázi dlouhá léta vývoj nabídky přijímačů pro DAB ustrnul a omezil se jen na autorádia. Proto DAB jen odráží stav v oblasti nynějších VKV programů, místo využití příležitosti přejít od nabídky rozhlasových stanic hrajících jen světové hity k separovaným programům.

Soubory programů sice přináší technické výhody (jako je vyšší odolnost vůči rušení), ale konkurenční vysílatelé jsou donuceni umístit své programy do programových paketů – a to je další překážkou. Kromě toho III. pásmo bude ještě nějakou dobu blokováno pro analogovou televizi a vysílače DAB vysílají s tak malým výkonem, že původně plánované pokrytí signálem pro přenosné přijímače (autorádia) je sice zaručeno, avšak pokrytí signálem uvnitř budov – to, co dnes posluchač očekává – nikoliv.

A konečně, pokud bude DAB stále jen částečně dotován, pak budou posluchači registrovat, že provozovatelé systém nepodporují, a nebudou digitální přijímače kupovat. Kdyby DAB převzali provozovatelé mobilního vysílání, během několika měsíců by měl systém větší úspěch, řekl Dr. Hirschle.

Kromě toho je zde veliký problém v německém federativním systému: místo jedné veřejnoprávní stanice, jako je např. BBC v Anglii, jich mají v Německu hned šestnáct. Musí se také dodržovat rozdílné zákony a musí se přihlížet k různým zájmům.

Dodnes se systému DAB kladou za vinu počáteční omyly. Dosud byl tento systém (zbytečně) neúspěšný. (Ale nezastírejme, že to chce čas - i rozhlas FM byl kdysi ve Spojených státech – mnoho let před svým prosazením – vyvíjen a zkoušen). Toto období se pokládá za pilotní fázi. Nyní jsou již lepší rámcové podmínky - tzn. vybudování sítě, nové přijímače, otázka financování atd., a došlo i k oficiálnímu zahájení vysílání. Dnes už systém digitálního rozhlasu konečně získal své místo mezi médii. A tak je veletrh IFA 2003 považován za skutečný okamžik zahájení („hodina nula“) systému DAB v Německu.


Pokračování příště

Zdroj: Wolf-Dieter Roth – DL2MCD, Funkamateur (Německo), č. 12/2003, s. 1198 až 1201, volně upraveno a zkráceno

 
© satCentrum :: Česko-Slovenská satelitní a TV doména
http://www.satcentrum.cz/clanky/855/digitalni-rozhlasove-vysilani-az-nyni-prichazi-skutecny-zacatek-i/