Vedle rozhlasových programů, které jsou dnes běžně přijímané ze satelitu, existuje i vysílání méně známých programových paketů v jiných systémech. Ovšem tyto programy oslovují spíše fanoušky příjmu exotických stanic.
Dnes budeme hovořit o rozhlasovém vysílání ze satelitních systémů WorldSpace a InmarSat, které má z pohledu evropského rozhlasového posluchače přinejmenším exotický charakter. Z tohoto důvodu nelze toto vysílání doporučit široké vrstvě rozhlasových posluchačů. Jde o programy z cizích zemí, které oslovují zejména příznivce kultury jiných národů – např. africký folklór se jistě nepovažuje za každodenní obvyklou věc v rozhlasovém programu pro průměrného evropského rozhlasového posluchače.
Toto rozhlasové vysílání ze satelitu není přenášeno jako podnosný signál k televiznímu programu, jako v případě ADR, ale vysílá se ve frekvenčním pásmu nekompatibilním s vysíláním, které se používá u běžného satelitního televizního pásma Ku. To znamená, že příjem signálu na satelitní přijímací komplet pro Astru nebo Eutelsat není možný. Pro příjem se vyžaduje speciální přijímací zařízení. Technika tohoto vybavení závisí na kmitočtech, na přenosové normě a také na přenosovém systému, a také na vyzářeném výkonu satelitu.
Další vlastností tohoto exotického vysílání je většinou horší kvalita přenosu ve srovnání s vysíláním ADR a DVB, která je často i problémem pravděpodobně nižších vynaložených nákladů.
Systém WorldSpaceO systému WorldSpace už byla několikrát na webu satCentrum zmínka. Doporučujeme se vrátit k objasňujícímu článku o
tajemném L pásmu. V závěrečné etapě výstavby systému WorldSpace se uvažovalo o tom, vysílat tímto systémem s pomocí tří geostacionárních satelitů (AmeriStar na 95° západně, AfriStar na 21° východně a AsiaStar na 105° východně) digitální rozhlasové programy, ale i datové a multimediální služby speciálně pro země třetího světa na jižní polokouli.
Satelit AfriStar, určený pro Afriku, který je na své oběžné dráze od 28. 10. 1998, vysílá jako oba ostatní satelity WorldSpace ve třech svazcích. Označení těchto vysílacích laloků je: západní, východní a jižní svazek. Pokrytí území je koncentrováno především na africký kontinent. Tzn., že systém na tomto území zabezpečí informace, zábavu a vzdělávání. Pro tento účel tam totiž není vybudována žádná nebo jen nedostatečná terestrická infrastruktura.
Po uvedení satelitu AfriStar do provozu se však zjistilo, že díky jeho velkému vyzářenému výkonu lze signál přijímat v dobré kvalitě i ve větší vzdálenosti mimo plánovanou oblast pokrytí. V západním svazku je tak možný příjem i na severu Německa, ještě až na hranici s Dánskem a na západě částečně až po Velkou Británii. Podmínkou příjmu je, jako všeobecně u satelitního signálu, pouhý volný výhled na satelit – v tomto případě směrem na jih/jihovýchod.
Pro příjem signálu je třeba zvláštní přijímač, který navenek připomíná spíše přenosný rozhlasový přijímač než satelitní přijímací komplet. Velký vyzářený výkon satelitu umožňuje upustit od parabolické antény, takže je potřebná jen malá plochá přijímací anténa s asi 10 cm rozpětím okrajů. A navíc, její směrování není (do jisté míry) kritické. A pouze masivní překážky mohou způsobit, že příjem signálu je rušený.
V redakci satCentrum jsme měli možnost se podrobně seznámit se třemi zajímavými přenosnými receivery -
Hitachi KH-WS1,
JOY EAR WS0110 a
BPL Celeste MK2. Další podrobnosti a technické parametry proto hledejte v uvedených článcích.
Proto si jen stručně shrneme, že se vysílá v digitální normě MPEG 1/2 Layer3 v pásmu L na kmitočtech 1453 až 1492 MHz. Z vysílání v západním svazku se v současnosti dá přijímat asi 40 rozhlasových programů, převážně v angličtině a ve francouzštině, jsou však zastoupeny i arabské a africké programy. V němčině je přenášen program WRN-2 a také i popová stanice Hit Mix FM. Aktuální
seznam všech současných programů, které lze přijímat z příslušného transpondéru lze nalézt na webu společnosti Worldspace.
Protože satelitní systém WorldSpace není primárně určen pro evropské země, je nabídka přijímačů ve specializovaných odborných obchodech s rozhlasovými přijímači a elektronikou u nás, ale i u našich západních sousedů velmi slabá. Nicméně několik typů lze zakoupit i v ČR, např. ing.Petr Douděra nabízí ve svém ceníku hned čtyři značky – viz web pražské firmy
DD-Amtek.
Částečně využito zdroje: Dipl. – Ing. Hans-Dieter Naumann, Funkamateur (Německo), č. 2/2004, s. 139, volně upraveno a zkrácenoPopis obrázků: obr. 1 – celkem tři satelity jako např. satelit AfriStar tvoří základ systému WorldSpace, který byl zamýšlen především pro pokrytí signálem jižní polokoule
obr. 2 – zóny ozáření pro jednotlivé satelitní svazky systému WorldSpace nemají žádné pevné ohraničení příjmu signálu, takže v omezené míře lze program přijímat i mimo toto území (jako např. ve střední Evropě), Nord – sever, Zentral – střed, Süd – jih, West – západ, Ost – východ
Doporučená literatura a odkazy na internetu:/1/ Weber, H: WorldSpace – Digitální rozhlas pro Afriku zahajuje v květnu, Funkamateur, roč. 48 (1999), č. 3, s. 266 až s. 267,
/2/ Weber, H: Druhý satelit WorldSpace úspěšně odstartoval. Funkamateur, roč. 49 (2000), č. 5, s. 491,
/3/ Naumann, H.-D.: WorldSpace mezi eufórií a skepsí, Funkamateur roč. 48 (1999), č. 2, s. 155,
/4/ Integrované obvody Fraunhofer Institutu: Digitální rozhlasové systémy,
www.fraunhofer.de,
/5/ WorldSpace: Satelitní digitální rozhlas,
www.worldspace-europe.com/htm/gb/radio_future.htm,
/6/ Inmarsat: Celková komunikační síť,
www.inmarsat.org,
/7/ Weidner, M: AfriStar – obsazení kanálů,
www.afristar.de/kanalbelegung.html.
Příště: Rozhlasový příjem z InmarSatu a Plánovaný digitální satelitní rozhlasový systém pro Evropu
11
Google
