Vedle rozhlasových programů, které jsou dnes běžně přijímané ze satelitu, existuje i vysílání méně známých programových paketů v jiných systémech. Jedním z nich je rozhlasový příjem z InmarSatu.
Zatímco WorldSpace je systém satelitní, který byl ustanoven výhradně pro šíření rozhlasových signálů, existují další systémy, pro které je přenos rozhlasových programů jakoby vedlejší služba. Zde je třeba jmenovat především systém InmarSat. U tohoto systému platí i to, co bylo minule uvedeno pro WorldSpace: co je možné z tohoto satelitu přijímat má nesporně exotický charakter a z toho důvodu se to vlastně nedoporučuje pro průměrného posluchače. V tomto případě je to ještě podtrženo relativně vysokými vynaloženými náklady, které jistě chtějí a mohou poskytnout pouze skuteční příznivci tohoto vysílání.
Systém InmarSat byl založen v roce 1979 jako námořní komunikační satelitní systém, jako mezinárodní organizace a v roce 1982 byl uveden do provozu. Mezitím byl privatizovaný, dnes pokrývá téměř všechny oblasti mezinárodní mobilní pozemní komunikace po souši, na vodě a ve vzduchu. Od zahájení provozu systému se proto v oblasti Atlantiku satelity InmarSat přijímají různým způsobem. Přirozeně komerční a speciální námořní radiokomunikace přitom hrají hlavní roli.
Navíc existuje i nekódované vysílání a zainteresovaný příznivce této techniky má jistě možnost přijímat mnoho zajímavého. Aby tato nabídka byla přístupná, potom je zapotřebí skener.
Ze satelitu InmarSat však vysílá i rozhlas, ačkoliv v menším rozsahu - např. americké stanice, které přenáší své vysílání pro americké občany a zejména pro vojáky v zahraničí. Ten, kdo se tedy o takové vysílání zajímá, je u InmarSatu na správné adrese.
Rozhlasový program se vysílá s frekvenční modulací (FM) a šířkou pásma 10 popř. 20 kHz. Příjem však vyžaduje zvláštní přijímací zařízení, které není kompatibilní, popř. identické s vybavením pro satelit Astra nebo Eutelsat. Frekvenční rozsah je v pásmu L, od 1,53 GHz až 1,544 GHz. Optimální řešení poskytuje přijímací komplet s parabolou a aktivní anténou, jaký mají v nabídce různí němečtí odborní prodejci rozhlasových přijímačů.
Typické přijímací zařízení je vybavené parabolou od průměru 65 cm a také zapouzdřenou aktivní anténou, zesilovačem o zisku 30 dB. Skener pro výše uvedený frekvenční rozsah je možné připojit i za přívodní kabel dlouhý jeden až 30 metrů.
Obecně by mělo být možné použít pro satelit InmarSat průměr parabolické antény nejméně 40 cm. Pro větší „rozevření svazku“ není nasměrování antény velmi kritické a může se provést manuálně. Co všechno lze přijímat při proskenování pásma skenerem, mnohé posluchače překvapí.
Částečně využito zdroje: Dipl. – Ing. Hans-Dieter Naumann, Funkamateur (Německo), č. 2/2004, s. 139, volně upraveno a zkrácenoPopis obrázků:obr. 1 – přijímací sestava, APS-1550, pro InmarSat firmy SSB Electronic v Iserlohnu,
obr. 2 – aktivní FEED HORN, AFH-1550, pro přijímací zařízení systému InmarSat
Doporučená literatura a odkazy na internetu:/1/ Weber, H: WorldSpace – Digitální rozhlas pro Afriku zahajuje v květnu, Funkamateur, roč. 48 (1999), č. 3, s. 266 až s. 267,
/2/ Weber, H: Druhý satelit WorldSpace úspěšně odstartoval. Funkamateur, roč. 49 (2000), č. 5, s. 491,
/3/ Naumann, H.-D.: WorldSpace mezi eufórií a skepsí, Funkamateur roč. 48 (1999), č. 2, s. 155,
/4/ Integrované obvody Fraunhofer Institutu: Digitální rozhlasové systémy,
www.fraunhofer.de,
/5/ WorldSpace: Satelitní digitální rozhlas,
www.worldspace-europe.com/htm/gb/radio_future.htm,
/6/ Inmarsat: Celková komunikační síť,
www.inmarsat.org,
/7/ Weidner, M: AfriStar – obsazení kanálů,
www.afristar.de/kanalbelegung.html.
Příště: Plánovaný digitální satelitní rozhlasový systém pro Evropu