Českou republiku nedávno navštívil uznávaný odborník na otázky digitálního vysílání Dr. Ing. Ulrich Reimers z německého Institute für Nachrichtentechnik. Po své přednášce na ČVUT poskytl exkluzivní rozhovor o perspektivách DVB časopisu Technologies & Prosperity.
Naše redakce dostala svolení k uveřejnění celého rozhovoru na webu satCentrum. Jak hodnotíte dosavadní vývoj systémů DVB v Evropě a co od ní v blízké budoucnosti očekáváte? Vývoj je velice rychlý. DVB je dnes dostupné všude prostřednictvím satelitního vysílání. Ve většině zemí se navíc služby založené na satelitním digitálním vysílání setkaly s velkým ohlasem. V Evropě jsou v provozu desítky milionů satelitních přijímačů DVB. Například v Německu dosáhl prodej digitálních vysílačů takového tempa, že jejich počet převyšuje počet analogových systémů. V roce 2005 by měl být německý trh nasycen. Plánujeme proto odstavení analogového vysílání již na rok 2008.
Vývoj DVB v sítích kabelových televizí se výrazně liší v jednotlivých zemích. Velký rozmach zaznamenalo kabelové digitální vysílání především ve Velké Británii. V Německu by mělo dojít k jeho spuštění v dubnu. Vývoj kabelového DVB však výrazně zaostává za očekáváním většiny lidí, včetně mě. Podobná je situace i pokud jde o pozemní vysílání. I zde Británie vede, v Německu brzy očekáváme prudký nárůst uživatelů terestrických DVB systémů – až na asi osm milionů lidí.
Sledujeme-li tento vývoj, může se zdát, že nástup DVB je pomalý. Jinak situace vypadá, pokud ji vnímáme v širších souvislostech - například zavádění barevné televize v USA trvalo 8 let, než její penetrace dosáhla 1 % obyvatel. Z tohoto hlediska je DVB mnohem úspěšnější.
Jaký je reálný rozdíl mezi satelitním, kabelovým a pozemním vysíláním v systému DVB? To je jednoduché. Podívejme se například na Německo: první volbou zde bude digitální vysílání přes satelitní sítě – je levné, nevyžaduje žádné měsíční náklady a je schopno dodávat všechny služby, které kdy budete chtít využít.
Bydlíte-li ale v bytě ve velkém domě, může se stát, že zde nemáte možnost umístit satelitní parabolu, a pak je pro vás řešením terestrické DVB. Například v Berlíně je přes DVB-T k dispozici 26 televizních programů, které jsou distribuovány zdarma, jsou dostupné všude bez velkých nároků na údržbu zařízení a bez měsíčních poplatků. Pokud nemáte možnost zřídit si přístup k satelitní síti a 26 programů, které nabízí DVB-T v Berlíně, pak je nejlepší volbou kabelová síť.
Existuje ještě jedna oblast, v níž pozemní DVB nabízí naprosto unikátní aplikace – a tou je „anywhere TV“, tedy přístup k televiznímu vysílání prostřednictvím malých přijímačů kdekoliv. Jen u DVB-T nejste limitován dostupností paraboly nebo kabelu.
Řekl jste, že vývoj terestrického i kabelového digitálního vysílání pokulhává za očekáváním. Proč? Satelitní vysílání je snadné, pokud máte k dispozici dostatek financí. Terestrické vysílání čelí tlakům ze strany vlád i regulátorů, kteří z něj chtějí udělat politické téma. Každá země musí přijmout vlastní model přístupu k trhu DVB-T. V Británii zvítězila například vynikající myšlenka bezplatného přístupu k DVB-T, vláda ale dosud nerozhodla o tom, kdy ukončí analogové vysílání. V Německu chceme zrušit analogové vysílání do 6 měsíců. V České republice, pokud se nemýlím, nemůže být o rychlém zrušení analogového vysílání ani řeči. Problém terestrického digitálního vysílání tedy v řadě zemí spočívá v příliš silné regulaci. U kabelových televizí jde čistě o komerční problémy. Záleží na strategii a finanční situaci provozovatelů kabelových televizních sítí. V Británii byl jejich nástup rychlý, jinde se velice zpozdil.
Satelitní vysílání, které označujete za „snadné“, má ale jeden problém, a tím je jednosměrnost vysílání. Jak ji lze řešit?Pokud jde o nabídku služeb na vyžádání (On Demand), využívá se ke komunikaci směrem k operátorovi alternativní komunikační kanál, obvykle telefonní linka. Existuje ale i nabídka obousměrného satelitního přenosu s ohromnými rychlostmi v downstreamu i upstreamu. V Německu nabízejí provozovatelé satelitních sítí službu takzvaného SkyDSL.
Podobná situace, pokud jde o zpětný kanál, je ale i v případě terestrického vysílání, kde není problém vysílat informace směrem k uživateli, ale směrem opačným. I zde je řešením zejména telefonní linka.
Jaké jsou novinky v oblasti digitálního vysílání? Asi nejzajímavější je vývoj v Británii, kde poskytovatelé kabelového digitálního vysílání nabídli vedle televize a rozhlasu i telefonní služby a internet, tedy zcela unifikovanou platformu poskytující komplexní soubor služeb. Na to zareagoval British Telecom, který síť pro digitální vysílání nevlastní. Nabídl digitální vysílání přes cizí síť a k tomu zvýhodněné ceny za volání a přístup k internetu prostřednictvím klasické telekomunikační infrastruktury. To je významná zpráva, protože je to poprvé, kdy se DVB-T stalo klíčovou součástí nabídky telekomunikačního operátora.
Mluvil jste také o politice, která zasahuje do tématu digitálního vysílání. V čem se projevuje? Každý stát má jiný pohled na to, čemu říká rozvoj digitálního vysílání. V Německu například došlo k zásadnímu posunu, když byl do digitálního vysílání zahrnut i satelit. Pokud tedy německý model hovoří o rozvoji pokrytí digitálním vysíláním, neomezuje se na jednu technologii, ale spojuje pokrytí satelitní, pozemní nebo kabelovou sítí.
Zatím jste hovořil zejména o Německu a Velké Británii. Jak hodnotíte vývoj digitálního vysílání v regionu střední a východní Evropy? Situace se liší v každé zemi. Například v Polsku je ohromná nabídka programů přes satelit. Naopak v České republice je, pokud se nemýlím, zatím poměrně nízká. Pokud jde o pozemní vysílání, vývoj je velice pomalý. To ale není žádné překvapení. Je-li vývoj pomalý v zemích, jako je například Francie, jak by mohl být rychlejší na Slovensku, v Polsku nebo třeba v České republice?
Někdy se hovoří o tom, že pokud například Česká republika brzy nespustí digitální vysílání přes pozemní síť, může to ztížit její vyjednávací pozici na mezinárodní konferenci pro koordinaci frekvencí, která se bude konat v roce 2006. Souhlasíte s tím?Je asi pravda, že stát, který nespustí digitální vysílání, bude mít problémy s obhájením svého kmitočtového plánu. Zvlášť v situaci, kdy sousední země síť spustily. To ale nepovažuji za to nejdůležitější. Zásadní je, aby kmitočtový plán nevycházel z politického rozhodnutí, ale z reálného zájmu hráčů na trhu. Německá vláda k této otázce přistoupila velice citlivě. Já jsem byl s mými kolegy pověřen koordinací kmitočtových pásem v několika spolkových zemích. Plán jsme připravili společně se zainteresovanými společnostmi a vláda jej nakonec pouze posvětila s tím, že za ním stáli všichni hráči. A to by byla i má rada ostatním zemím – zeptejte se hráčů na trhu, jakou šířku pásma potřebují. Teprve na základě skutečné poptávky budujte kmitočtové plány.
V České republice se hovoří o tom, že i po spuštění digitálního vysílání by mělo být po nějakou dobu zachováno analogové. Souhlasíte s touto strategií? Teď jste narazil na velice citlivé téma, které se týká řady zemí. Pokud jde o satelitní DVB, pak není o čem hovořit. Zde došlo k nahrazení analogového vysílání digitálním, takže zákazníci si nevybírají, který systém chtějí. Pouze zaznamenají prudký nárůst rozsahu i kvality služeb.
Pokud ale vláda oznámí, že dlouhodobě udrží paralelní provoz pozemní analogové i digitální sítě, vzniká tím velká hrozba. Když totiž digitální síť nabídne jen několik programů, zákazníci nepocítí dostatečnou motivaci k přesunu na digitální vysílání. A tím vzniknou enormní provozní náklady. Tyto náklady přitom nebudou hradit zákazníci, ale stát, provozovatelé sítí nebo provozovatelé vysílání. To je skutečně velká hrozba a plyne z ní varování proti postupu, který se na první pohled může zdát logický a v zájmu občanů, ve skutečnosti ale směřuje proti nim.
Příkladem je opět Velká Británie, kde bylo původně zachováno vysílání oběma systémy. Vedlo to k tomu, že digitální vysílání sledovalo pouze pět tisíc zákazníků. A to celý projekt velice prodražilo. Jednou prostě musí přijít moment, kdy bude jasně řečeno: Zákazníku, musíš si koupit nový přístroj, protože analogové vysílání vypínáme, jako jsme to udělali v Německu. Jiným řešením může být model, který stanoví, že jakmile počet analogových přijímačů v ČR klesne na jeden milion, dojde k vypnutí sítě a uživatelé analogu dostanou finanční příspěvek na nákup digitálního set-top-boxu. Protože i to v konečném důsledku šetří peníze.
Tomáš NielsenTECHNOLOGIES & PROSPERITY 1/2004
tapmag.czwww.wirelesscom.czwww.teleinformatika.cz
7
Google
