O velikonocích se na některých satelitních bordech a konferencích objevil nový doplněk neoficiálního firmware ToH 3.2 známého, ale již letitého satelitního receiveru – legendárního Humaxe 5400. Hned vzápětí jste nám někteří volali do redakce a ptali jste se, zda se tento firmware vyplatí nainstalovat. Dokonce jsme měli zájemce o koupi tohoto přijímače.

Abychom vám pomohli udělat si v této věci trochu jasno, shrneme naše zkušenosti do několika vět či odstavečků. Jistě ale pochopíte, že na našem webu vám nemůžeme poskytnout kompletní návod a popis včetně souborů, důvody proč tomu tak je jsou vám určitě známé. Najdete je však na řadě uploadech na internetu, třeba zde.

Nový firmware se označuje jako ToH 3.2. HoT 1.2. a je vlastně doplňkem neoficiálního firmware projektu Tux in Humax (ToH). ToH udělal už před několika lety z původního irdetového stroje (po hardwarové úpravě Ds9) receiver, schopný ve vestavěné čtečce zpracovat dostupné („jednotkové“) kódy dalších systémů, pro které se ujalo souhrnné označení 6in1. Pokud jsme dále použili doplněk Ircrypto pro čtení originálních přístupových karet „domácího“ systému CryptoWorks, dostali jsme na tehdejší dobu výtečně vybavený přístroj. A tak se receiver se stal brzo populárním a velmi prodávaným.

Ale nic netrvá věčně, a v elektronice a satelitní technice zvlášť, kde se vede každodenní „boj“ mezi providery placené televize a „hackery“, kteří usilují o prolomení kódů, vývoj pokročil dál. Na trhu se objevily přijímače s universálními programovatelnými čtečkami (UCAS) a dnešní nová generace receiverů už pracuje s vnitřními emulátory, kdy se přístupové klíče zadávají z počítače (přes sériové rozhraní, anebo síť) či dálkového ovladače. Po několikaletém úsilí byl prolomen systém s atraktivními pakety na skandinávských pozicích, lépe zabezpečená Nagra španělského, portugalského a polského providera a dokonce i jeden „dvojkový“ systém španělského broadcastera na Astře a italského na Hot Birdu. A na to už Humax 5400 nestačil.

Přiznáme se, že proto Humax skončil polozapomenutý v řadě satelitních přijímačů pro běžné dekódování oficiálně zakoupených paketů a jen občas jsme jej oprášili pro přípravu či kontrolu nových setingů anebo pro nastavování složitějších natáčecích kompletů, kde je jeho indikace síly a kvality signálu velmi přesná a řadou nových přijímačů nepřekonatelná.

Samozřejmě jsme na něm testovali všechny nové verze software Tux on Humax, a tak také došlo i na poslední doplněk. Přestože není instalace až tak složitá, myslíme si, že ji asi ne každý laik sám zvládne, proto satelitní fanoušek bez větších zkušeností by se měl obrátit na zkušenějšího kolegu či servis. Protože se jedná o doplněk, rozšiřující možnosti předchozího firmware ToH 3.2., musíme mít nainstalovanou tuto verzi. Vlastní instalace přes běžný instalátor (např. WDN4OAK+) nedělá problémy, stejně jako doplnění tabulky PMC o nové providery. Potíže však možná nastanou při uploadu EmuKey souborů do Humaxu. Pokud se nám to (někdy po několikátém opakování) podaří, doplníme si setting o nové transpondery a můžeme vyzkoušet nové možnosti. Na prvním řádku menu - ToH zvolíme Config a na posledním řádku se nám ve volbě CAID Preselect zpřístupní možnost emulace dalších, výše zmiňovaných systémů (sice bez karty, ale FUNku či silverku ještě nevyhazujte – musí zůstat ve čtečce, byť i s neplatnými kódy, pro činnost systému). Volba EMU je „vnitřní“, softwarová emulace, EMU + K volíme v případě použití softwarové emulace plus originální přístupové karty např. v doplňku Ircrypto a poslední nová volba EMU+S nám zpřístupní „vnitřní“ emulaci plus server, což je podle autorů možnost sdílení karet pro německý paket Premiere po sériovém portu. Tuto poslední možnost jsme neměli možnost otestovat.

Softwarovou emulaci jsme však samozřejmě vyzkoušeli podrobně na všech dostupných transponderech. Bohužel tento firmware se objevil ne za pět minut dvanáct, ale spíše minutu před dvanáctou, kdy provideři placené satelitní televize přijímají taková opatření, kdy už nemáme moc možností k vyzkoušení nových funkcí. Po zásahu italského providera na začátku dubna přistoupil na velikonoční pondělí i španělský provozovatel placené satelitní televize k opatřením zamezujícím neautorizovaný příjem. A tak nám celá řada atraktivních programů ubyla a v době, kdy budete číst tento článek je už docela možné, že se z jejich nabídky nebude dát sledovat už skoro nic. Naopak nám zatím dělá radost příjem polského paketu v Nagře na Hot Birdu, ten jde dokonce s autoupdatem, problémy nejsou ani s portugalským a španělským paketem na Hispasatu ve stejném systému. Zde ale také některé atraktivní španělské kanály přechází do lépe zabezpečeného „Aladina“. Horší je situace v dekódování zbytků „dvojkových“ španělských kanálů na Astře. Letitý hardware Humaxu 5400 je už zřejmě „ždímaný“ na samé hranici svých možností a schopností a tak zde dochází k značnému zpomalení a to nejen v dekódování a naskočení obrazu po přepnutí předvoleb, ale i v zobrazení tabulky, mizí nám názvy stanic v tabulce i informační políčko a někdy dojde k zamrznutí. Procesor už zřejmě nestíhá. Trochu lepší je situace u skandinávců, kde jsme úspěšní takřka stoprocentně, jen na PPV filmových kanálech se nám obraz častěji rozpadal – „rozkostečkovával“, přestože byla kvalita i síla signálu velmi vysoká. Zřejmě opět problém postaršího hardware přijímače.

Další problémy nastaly při dekódování originálních přístupových karet CryptoWorks v doplňkové čtečce Ircrypto. Zatímco karta UPC Direct fungovala současně při softwarové emulaci – volba EMU + K, pro příjem slovenského paketu z Eurobirdu jsme museli znovu vlézt do menu a přepnout na CARD (emulaci vypnout). Kartu Czechlink jsme nerozjeli, v Ircryptu nám nefungovala ani pět let stará se Zeměkoulí, ani o tři roky novější modrobílá. Na jednotkových systémech 6in1 bylo vše i po této úpravě bez problémů.

A jaký je tedy závěr, podařilo se „omladit“ generačně postarší receiver, naučit starého psa novým kouskům? Podle nás není možné udělat jednoznačný závěr - uvedená úprava opravdu zhodnocuje legendu mezi satelitními přijímači a přináší nové možnosti v dekódování. Bohužel, jak jsme psali už ani ne za pět minut dvanáct, ale spíše tak minutu před koncem, máme už velmi omezené možnosti sledování dostupného „zbytku“ kanálů. Navíc, jak jsme ještě neuvedli, jsou tyto možnosti Humaxe tak trochu na poloviční cestě – nemůžeme zadávat nové klíče přes dálkové ovládání v přehledném „skrytém“ menu na obrazovce, jak to umí některé nové receivery. Taková funkce Humaxu stále chybí, a downloadování binárních klíčů z počítače může být pro řadu majitelů – laiků složitější, jak zanést FUN kartu k přeprogramování u známého či v servisu.

Dostali jsme také dotaz, zda doporučujeme koupi Humaxu 5400 novému zájemci o satelitní příjem. Těžko jednoznačně odpovědět, ale s čistým svědomím už asi ne, jedině, pokud by se jednalo o velmi výhodnou koupi staršího plně funkčního přístroje za nízkou cenu. Na našem trhu je dnes v nabídce řada moderních, dobře vybavených a uživatelsky přívětivých receiverů za velmi rozumnou cenu. Také „multitalent“ na dekódování Dreambox se již vyhrabal ze svých dětských nemocí a je již stabilnější a s velkou podporou komunitou satelitních fanoušků na internetu, pro „obyčejného“ diváka pak bude plně vyhovovat receiver Premium X, který toho umí ještě o chloupek víc jak Humax v popisované úpravě a „ukočíruje“ ho každý i bez počítače. Rozhodnutí však necháme na vás samotných.