Po několika nejasnostech kolem výsledného usnesení vlády ke Koncepci přechodu na digitální vysílání (resp. zahájení regulérního vysílání) je na řadě praktická stránka věci. Přesto se objevují náznaky toho, že přijatá a spíše politická deklarace vlády ve prospěch zahájení digitálního vysílání (spojená s poněkud rozpačitým dokumentem), bude ještě přeci jen doplněna. Z dokumentu Ministerstva informatiky totiž na poslední chvíli vypadlo mj. i zřízení Vládního výboru pro digitální vysílání a nyní se opět hovoří o zřízení nějakého koordinačního orgánu. Také komerční elektronická média a telekomunikační provozovatelé nyní vytvářejí nová nebo aktivují svá stávající profesní sdružení a asociace, což by mělo výrazně zlepšit vzájemnou komunikaci mezi všemi zainteresovaný subjekty a institucemi.

V Ženevě byla zahájena Regionální radiokomunikační konference, na které se nejprve rozhodne o způsobu vzájemných jednání mezi zúčastněnými státy a také se schválí příslušné mechanismy plánování kmitočtů (resp. potvrdí se již zpracované návrhy). V dalším období, po dobu cca dvou let, se povedou příslušná mezistátní odborná vyjednávání. Na samém závěru konference v roce 2006 budou výsledky jednání stvrzeny závěrečnou společnou dohodou. Českou republiku na konferenci zastupuje meziresortní tým, vč. zástupců ČTÚ. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který je zodpovědný za správu kmitočtového spektra v ČR, má v současné době klíčovou kompetenci z hlediska sestavení kmitočtových sad pro jednotlivé multiplexy. ČTÚ se v oblasti digitálního vysílání v ČR dosud jednoznačně hlásil k zahájení licencování a spuštění digitálního vysílání bez potřeby legislativních úprav. Nyní, alespoň podle vyjádření předsedy Ing. Davida Stádníka v rozhovoru pro BBC, se již připouští potřeba určitých legislativních korekcí – alespoň v případě Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (Zákon č. 231/01 Sb.) V případě technických a telekomunikačních záležitostí platí současný telekomunikační zákon (Zák.č.151/00Sb.) a s jeho novelou se nepočítá. Tento zákon bude zřejmě uplatněn i při řešení personálního obsazení vedení ČTÚ, jehož předsedovi v létě končí mandát. Návrh nového zákona předpokládal zásadní změnu a vznik 5tičlenné Rady ČTÚ, podle dosud platné verze schvaluje předsedu ČTÚ na návrh ministra informatiky vláda. V aktuální situaci se očekává spíše nějaké přechodné řešení do doby schválení nové úpravy – tedy zřejmě dojde k provizornímu prodloužení současné pozice Ing. Stádníka.

V současnosti, když Ministerstvo informatiky „dokončilo“ svůj úkol v podobě předložení aktualizované Koncepce…, je z hlediska aplikací pravidel v praktickém řešení regulérního vysílání na řadě právě ČTÚ a RRTV. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání konzultovala dosud několik základních variant dalšího postupu. Kompletní legislativní změna (mediální i telekomunikační zákon) se zdá nyní velmi nepravděpodobná, neboť i delší dobu připravovaný Zákon o elektronických komunikacích má významné zpoždění a obsahuje stále řadu sporných ustanovení i problémů a podle velmi orientačních odhadů může po nezbytné schvalovací proceduře vstoupit v platnost nejdříve počátkem roku 2005. Osud zcela nového mediálního zákona je také nejasný, neboť zatím není definováno ani základní zadání a smysl této nové normy. Další variantou je připravit minimální technickou novelu mediálního zákona, neboť některá ustanovení jsou pro praxi digitálního terestrického vysílání spíše obecně a nepřesně formulována. Tato cesta by odstranila některá nebezpečí možných sporů a potenciálních budoucích zpochybnění, například při procesu přidělování licencí a příslušných tzv. souborů technických parametrů, ale s ohledem na prodlevy a komplikace i s čistě technickými korekcemi zákonů v Parlamentu by ani tato cesta podle mnohých odborníků nebyla jednoduchá a včasná. Zbývá tedy „třetí“ cesta – postup v rámci platných předpisů, tak jak byla prezentována ministerstvy při předkládání Koncepce. K tomuto proběhla v poslední době řada odborných schůzek mezi zástupci RRTV a ČTÚ a Ministerstva informatiky a kultury.

V týdnu od 17. května (mimochodem Světový den telekomunikací) bude RRTV projednávat právě problematiku digitalizace a posoudí varianty dalšího postupu s tím, že prioritou se v této chvíli stává cesta bez legislativních změn. V případě shody a dopracování této rychlé varianty a vyjasnění praktického modelu licencování (např. i v rámci institutu tzv. sdílených kmitočtů) by Rada mohla vypsat první licenční řízení již v létě letošního roku. Pro stávající celoplošné televize je přitom stále ve hře již dříve zmiňovaná cesta rozšíření současných licencí a souborů kmitočtů o příslušné digitální kmitočty (po dohodě s provozovateli příslušných digitálních telekomunikačních sítí). Z hlediska ČTÚ a v souvislosti s probíhající plánovací kmitočtovou konferencí je třeba ještě upozornit na jednu drobnou připomínku, a to tu, že některé kmitočty z digitálních multiplexů budou využívány jen po přechodnou dobu a z přechodných pozic, aby po dokončení koordinace byly nahrazeny kmitočty s definitivními parametry. V každém případě je problematika licencování programů pro digitální vysílání a nastavení transparentních pravidel poměrně složitou věcí a bude předmětem dalších diskuzí. Možná bude dobré v jiném příspěvku zmínit některé modely se všemi souvislostmi, které se aplikují v zahraničí. Současně favorizovaná domácí varianta je poměrně blízká skandinávskému nebo francouzskému modelu.

V nejbližší době dojde také ke společnému zasedání RRTV a Rady Českého rozhlasu a i při tomto jednání dojde určitě i na diskuzi na téma digitální vysílání – vysílání rozhlasové, o kterém se po drobné formulační korekci v Koncepci opět poněkud méně diskutuje (možnost samostatného pásma pro T-DAB nebo prostřednictvím DVB-T multiplexů).

Letos 12. května oslavily České radiokomunikace praktickou ukázkou doplňkových aplikací čtyřleté výročí od zahájení prvního experimentálního digitálního vysílání…


Ing. Zdeněk Duspiva, publicista, 16.5.2004