Čas od času bychom vás chtěli zavést do zákulisí našich televizí a rádií, vysílajících přes satelit. A protože jsme převážně technický odborný server, podíváme se podrobně na studiovou techniku a na satelitní uplink. A to vše doprovodí řada unikátních fotografií.
Jako první padla volba na soukromou TV JOJ, která se před časem přemístila z Košic do Bratislavy. Anabázi jejího vzniku z původního slepence seskupení lokálních a městských televizí okolo TV Naša, které začalo vysílat přes satelit pod názvem TV Global dnes nebudu rozebírat. Dočtete se o tom v řadě článků na satCentrum. Ani se nebudeme vracet ke koupi Globalu českou Novou s tehdejším generálním ředitelem Vladimírem Železným, ani k jeho vysvětlení co volá slovenská žena ve stavu rozkoše. Prostě „druhá“, „mladší“ sestra Novy je zde a bojuje o přízeň diváků na slovenském mediálním trhu. Ale abych ji nekřivdil, zdá se mi, že po odchodu pana generálního z Barandova se JOJka více osamostatňuje, už tolik nekopíruje image Novy a nepřebírá od ní tolik pořadů, prostě nachází stále více vlastní tvář. Uvidíme - nakolik přitáhla diváky k sledování svých pořadů se dozvíme už brzy, na podzim, po spuštění peoplemetrových měření.
Využil jsem tedy možnosti zúčastnit se exkurze, pořádané Československým DX klubem do některých slovenských médií a poslední květnový víkend vyrazil do „obležené“ Bratislavy. Ta žila vrcholným summitem NATO, a proto jsme raději z centra hned vyrazili na kopec se siluetou televizní věže, na Kamzík. Několik stovek metrů pod věží najdeme filmový areál Koliba, kde v jedné budově obývá celé patro právě komerční televize JOJ.
Areálem televize nás provázel technik stanice, Vladimír Brünn, který výborně zaskočil za tehdy nepřítomného technického ředitele Milana Fitzeka. S ním jsem se ale zkontaktoval po návratu domů mailem, kdy mi velmi promptně odpověděl na moje doplňující dotazy a poslední, aktuální informace jsem pak získal včera z telefonického rozhovoru. Takže čtenáři webu satCentrum budou mít čerstvé, aktuální odpovědi na otázky, které kladete v diskusích či voláte do redakce.
Nízká, ale rozlehlá budova v areálu bývalé slovenské továrny na sny na adrese Brečtanová (Břečťanová) č.1 byla postavena či přestavěna někdy v sedmdesátých či osmdesátých letech. Je to na ni vidět, procházíme dlouhými úzkými chodbami se spoustou kanceláří, nevím, zda všechny jsou obývané. Druhé patro, odkud jsme vylézali na střechu na obhlídku parabol je už úplně prázdné. My však míříme do prvního, kde jsou střižny, odbavovací pracoviště, zpravodajský sál (news room), režie a hlavně velký sál, kde se právě chystala dekorace pro Raňajojky a viděli jsme zde i komentátorské pracoviště pro zpravodajské pořady a sportovní přenosy z Ligy mistrů.
Pohled do zákulisí začínáme náhledem do čtyř takřka identických malých místností, které slouží redaktorům jako střižna. V každé z nich je stůl a na něm dva čtrnáctipalcové televizory, dva digitální videorekordéry (na profi formát DV CAM), malý mixážní zvukový pultík, pult pro střih a mixáž videa, mikrofon a reproduktory. Redaktor přijede z reportáže, zasune kazetu do přehrávacího stroje a na druhém stroji pak zaznamenává svoje úpravy příspěvku. Na TV přijímačích vidí stav záznamu před a po střihu. Mikrofon mu poslouží pro dodatečné ozvučení svým komentářem. Obsluha takového zařízení není, aspoň v základních funkcích až tak obtížná, aspoň mě se tak zdá, přesto redaktoři mají v brzké době dostat vydatnou posilu – profesionální střihačky, které jim zabezpečí servis tak, aby se pak mohli soustředit jen na dramaturgickou práci s příspěvkem a nemuseli se starat o technickou stránku.
Stejné, páté pracoviště je ještě v Košicích. Zajímavé je, že rekordéry zvládají dva, některé i tři systémy a tedy i velikosti kazet – profesionální BETACAM a DV CAM i komerční miniDV - formát, který se používá pro videokamery pro domácí použití. Možná máte také takovou. Pro srovnání jsem položil všechny tři kazety na sebe, abychom mohli porovnat poměr jejich velikostí. Takže pošlete-li do televize příspěvek natočený vlastní digitální kamerou, budou ho umět bez dalších přepisů a konverzí ihned použít ve vysílání.
Vzpomínal jsem čtyři střižny, ale nakonec nám byla ukázána i pátá, kde jsou na stole malé přenosné rekordéry, opět značky SONY. S napájením na baterie a odklopným LCD displejem. Dá se na nich stříhat i venku v terénu například ve voze. Jak nám bylo řečeno, podobné používají i reportéři CNN v krizových oblastech. Svůj natočený příspěvek na něm sestříhají a přes satelitní telefon – „deštník“ reportáž odešlou do mateřské redakce k odvysílání.
Tolik pro dnešek vše ke střižnám. Dopoledne je zde v těchto místnostech relativní klid, frmol nastává až odpoledne, kdy se redaktoři vrací z terénu a snaží se co nejrychleji zpracovat příspěvky pro večerní zprávy a další publicistické pořady. Ptal jsem se na možnost přenosu hotových příspěvků přes síť vnitřního intranetu a zajímala mne též otázka archivace vysílání např. večerních zpráv na webu
www.joj.sk. Dostal jsem odpověď, že redaktoři pracují s kazetami, které po setříhání a ozvučení odnášejí k odbavení, po vnitřní síti chodí jen synchronizační impulsy pro rekordéry.
Pokud se jedná o přenosy např. z Banské Bystrice, přenos se uskutečňuje po pronajatých radiokomunikačních trasách, JOJka také může využívat SNG vůz pražské Novy. Pro přenosy velkých sportovních a kulturních akcí v regionu si půjčují přenosový vůz od okolních televizí, často i od sousedů v Maďarsku. Anebo tahají linku od radiokomunikací. Vlastní vůz by byl prý pro ně drahý a plně by jej nevyužili. Osvědčily se jim výjezdní skupinky redaktora s kameramanem ve voze VW Sharon, kdy jedou např. udělat reportáž do parlamentu, sami si natočí a ozvučí, po návratu do studia ji redaktor doplní komentářem a příspěvek jde večer do vysílání.
Archivaci pořadů na web dělají společně pro JOJku i Novu pracovníci na pražském Barandově, kteří příslušné pořady nahrávají ze satelitního vysílání.
Další dotaz následoval k teletextu, který na JOJ TV zatím chybí. Podle slov technického ředitele, pana Milana Fitzeka, o vysílání teletextu uvažují, přesný termín však ještě není daný, přijde na pořad dne až po přestavbě distribuční trasy, kterou tato televize plánuje na příští měsíc.
Další místností na chodbě se střižnami je pracoviště technické kontroly. Zde se prověřují před odvysíláním nadabované kazety. Dabing pro JOJku vyrábí externí firmy a tak se musí kontrolovat u každého dodaného pořadu technická kvalita. Konkrétně amplitudy (úrobně) obrazového i zvukového záznamu, barevné podání, zvuková kvalita (nesmí být slyšet původní stopa - JOJka nevysílá dual ale stereo, případně pseudo stereo – mono L a P kanál) aj. Pro posouzení správné fáze stereo zvuku slouží audiometr a LCD osciloskop. Při správném širokém stereu signál vykresloval na obrazovce pěkný kroužek.
Ještě než se přesuneme do velkého televizního studia je tu opět prostor pro další otázky k distribuci signálu. Jak už je čtenářům webu satCentrum určitě dobře známo z článků
(např. zde) z letošního února a března, má JOJka svůj uplink na Thor v norském Nittedalu. Jak se tam ale technicky signál dostane? Používá uplink Telenoru v Mlýnské dolině (napravo od výškové budovy STV)? Pokud ano, jak se dostane signál z Koliby na Mlynskou (Mlýnskou) dolinu?
Na tyto otázky mi odpověděl pan Fitzek:
„Momentálne k uplinku do Nórskeho Nittedalu dopravujeme signál spôsobom "double hop" prostredníctvom satelitu INTELSAT 707 a používame uplink spoločnosti Telenor v Mlynskej doline. Jedná sa o dočasné riešenie a v najbližšej dobe pripravujeme celkovú prestavbu tejto distribučnej trasy nášho signálu, o ktorej podrobnosti by som Vám rád povedal až keď to bude pripravené. Signál z Koliby prenášame do Mlynskej Doliny vzduchom RR spojom cez Kamzík, kde je zároveň urobená odbočka pre terestriálny vysielač K50. Jedná sa o MPEG digitálnu mikrovlnnú trasu.“JOJka vysílá z Thoru stále volně, i když s identifikací kódu Conax. Nejedná se o poruchu? Kdy dojde k opětovnému zakódování?
„Jedná sa o poruchu a tento problém súvisí s dočasným spôsobom riešenia distribučnej trasy k uplinku v Nittedali. V prípade doriešenia ešte pred prestavbou distribučnej trasy bude program JOJ okamžite zakódovaný.“Jak to vypadá se vzpomínaným padesátým kanálem v Bratislavě, zůstanete tam v analogu i nadále (příští rok), když se přehodnocuje vysílání DVB-T?
„O možnosti využitia kanálu K50 v Bratislave rozhoduje Telekomunikačný úrad a Rada pre vysielanie a retransmisiu. Určite kanál K50 Bratislava by sme radi využívali pre analógové vysielanie aj naďalej.“ A poslední dnešní dotaz: Půjde JOJ TV do DVB-T vysílání?
„Televízia JOJ plánuje vysielať prostredníctvom DVB-T a bude podporovať rozvoj DVB-T na Slovensku. Momentálne sme zastavili práce na návrhoch nových kanálov pre analógove vysielače a radi by sme v budúcnosti využili digitálne vysielanie v oblastiach kde nieje možný príjem TV JOJ prostredníctvom súčasných terestriálnych vysielačov.“Tolik moje otázky, na další včetně asi těch nejfrekventovanějších o možném zařazení JOJky do paketu UPC Direct a prodeji přístupových karet i pro individuální příjem se dostane v dalším pokračování. Ve kterém budu pokračovat v popise technického zázemí této slovenské komerční televize, navštívíme studio i hlasatelny a dostaneme se i na střechu.
Foto: autor. Po kliknutí na obrázek se fotografie zvětší.Poznámka: Přečtěte si také druhou část tohoto článku!